Sledování parametrů laktační křivky je důležitým nástrojem, který může napomoci k efektivnímu řízení stáda. Významný vliv na perzistenci laktace má pořadí laktace, měsíc otelení, věk krávy při otelení, délka servis periody fáze březosti, četnost dojení, koncentrace energie v krmné dávce a také úroveň tělesné kondice. Významná je rovněž souvislost délky mezidobí a perzistence laktace.
Postupů, jak hodnotit perzistenci laktace je více. Základní metoda hodnocení perzistence laktace je stanovení klesající míry nadojeného mléka za určitý časový úsek, vyjádřený v procentech. Johanssonův index perzistence laktace P2:1, který uvádí poměr produkce mléka ve druhých sto dnech laktace ku prvním sto dnům laktace. Dále je možné se setkat také s indexem P3:1, který popisuje poměr produkce mléka za třetích sto dnů laktace a prvních sto dnů laktace. Prakticky využitelný je také P3/T, který vyjadřuje poměr mezi produkcí mléka za třetích sto dnů laktace k celkové produkci mléka za laktaci.
Metodika
Pro hodnocení P2:1 a P3:1 byla využita data od 129 955 holštýnských dojnic zapojených do kontroly užitkovosti (KU) za období roku 2018.
Pro vyhodnocení vztahu mezi dojivostí a parametry perzistence laktace byl soubor roztříděn do 6 skupin podle nádoje za laktaci (1. skupina <8 tis. kg mléka, dále 8–10 tis. kg, 10–12 tis. kg, 12–14 tis. kg, 14– 6 tis. kg až po 6. skupinu s nádojem nad 16 tis. kg mléka za laktaci).
Výsledky práce naznačují, že zvýšení perzistence laktace dojnic na druhé a další laktaci může vést ke zlepšení dojivosti za normální laktaci i při delším mezidobí. Otázkou ale dále zůstává poměr mezi tržbou za mléko a náklady na krmný den v konečné fázi laktace. Z výsledků a zjištěných vztahů k parametrům dojivosti vyplývá velká provázanost, a tedy i další potřeba sledování a hodnocení perzistence.*
Ing. Marek Vrhel, Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D., doc. Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Radim Codl, Ing. Jan Pytlík, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU v Praze
Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2021.
