23.10.2001 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nezávadné a přijatelné krmné složky

Vědci v oboru výživy zvířat řeší kromě jiného otázku zda budou rostlinné extrakty, ve smyslu alternativy antibiotických stimulátorů růstu, soupeřit s enzymy přímo zkrmovanými mikroorganismy a organickými kyselinami.
V EU zůstává jen několik málo antibiotik, která se užívají ke krmným účelům jako stimulátory růstu. Zákaz jejich zkrmování se očekává v blízké budoucnosti. Nadále budou užívaná jen některá antikokcidiální krmná aditiva. Výživáři stále hledají náhražky tradičních antibiotických aditiv.

Jejich úsilí, podporované stoupajícím zájmem konzumentů o organické nebo biologické potraviny, směřuje především k enzymům přímo zkrmovaným mikroorganismům, organickým kyselinám, rostlinným extraktům a esenciálním olejům. Podle odborníků neexistuje v současnosti jednoduchá náhražka účinných antibiotických růstových stimulátorů, s úspěchem užívaných mnoho let.
Většina výživářů v EU hledá optimální receptury krmných směsí, v nichž by se projevil synergický účinek kombinace nezávadných a přijatelných krmných složek. Jde o složky, které jsou nezávadné jak z hlediska výživy lidí, tak přijatelné z hlediska životního prostředí. V současnosti se za takové složky považují enzymy, přímo zkrmované mikroorganismy a organické kyseliny. O stejný status usilují rostlinné extrakty. Rostlinné extrakty se dělí podle funkce v krmivu nebo potravinách a jejich hlavní činnost spočívá v:
- likvidaci patogenů nebo zvyšování odolnosti vůči nim; antimikrobiální a protiplísňové činnosti,
- antioxidační aktivitě ve smyslu snižování metabolického autooxidačního stresu způsobeného v krvi vznikajícími volnými radikály,
- toleranci vůči toxinům (včetně mykotoxinů) a působení v játrech,
- podpoře trávení, činnosti endogenních enzymů a absorpce dusíku a příznivých fyziologických a morfologických vlivech,
- omezeném znečišťování životního prostředí, včetně snižování zápachu z hnoje, výskytu amoniaku a vázání dusíku.
Úspěch aplikace rostlinných extraktů jako krmných aditiv
závisí na nákladech a jejich návratnosti dané užitkovostí zvířat a přidanou hodnotou živočišných výrobků.
Feed International, 22, 2001, č. 3

Transport brojlerů (zkušenosti z Izraele)
Manipulace s brojlery - odchyt - před transportem na jatka znamená pro zvířata největší stres během jejich krátkého života. Manipulace a transport zvířat ovlivňují mortalitu brojlerů a kvalitu konečného výrobku. Převážená zvířata jsou vystavena řadě stresorů jako jsou vyloučení potravy a vody, zlomeniny kostí, poškození těla, bolest, vysoká hustota osazení, rozbití sociální struktury, mikroklima při transportu, pohyb, zrychlení, hluk a omezení přirozeného chování. Výsledkem jejich působení je úhyn zvířat při příjezdu na jatka, fyzické zranění, poškození jatečného těla, fyziolologická reakce na stres a reakce na strach.
Mnohá odborná sledování naznačují, že jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska welfare zvířat má určitou přednost aplikace mechanických kombajnů, vyvinutých pro odchyt brojlerů. Zdá se, že tato zařízení snižují počet uhynulých zvířat během transportu, zlepšují welfare, snižují poškození jatečných těl, lámání kostí a porušení kůže. Vyvíjená mechanická odchytávací zařízení se testují hlavně ve Velké Británii a USA.
V Izraeli se odchyt brojlerů realizuje hlavně ručně v ohrazených výbězích (první pokusné užití mechanického zařízení pro odchyt nepřinesl očekávané zlepšení). Brojleři se přestávají krmit 6 až 12 hodin a napájet hodinu před odchytem. Tato praxe snižuje kontaminaci jatečného těla v případě proděravění střeva během porážky a zpracování. Za účelem snížení stresu se na farmách často provádí odchyt při slabém osvětlení nebo téměř za tmy. Odchyt i transport se většinou realizují v noci nebo brzy ráno, kdy jsou silnice volné a převoz je rychlý; také teplota je v tuto denní dobu nejvhodnější.
Trvalým problémem jsou celkové ztráty hmotnosti, jejichž výška závisí na délce hladovění a klimatu během transportu.
Obecně dochází ke ztrátám hmotnosti za 4 až 6 hodin po začátku
hladovění v rozsahu 0,2 až 0,5 % za hodinu.
Israel J.Vet. Med., 55, 2001, č. 4

Vikev ve výživě drůbeže
Pokusně bylo ověřeno, že nezpracovaná semena vikve aplikovaná do krmných dávek brojlerů v množství 30 % a 50 % způsobovala téměř 100% mortalitu zvířat během 6,5 a 13,3 dní. Při užití tohoto krmiva u nosnic v množství až 46,9 % z krmné dávky nedošlo k úhynu, ale při množství 10 %, 15,6 % a 25 % se snížil denní příjem krmiva a produkce vajec a současně se zvýšila konverze krmiva. K toxinům, obsaženým v semenech vikve, které vyvolávají zdravotní problémy drůbeže, patří vicin, convicin a beta cyanoalanin.
Na Americké univerzitě v Bejrútu byly provedeny dva pokusy, které sledovaly jak zkrmování upravených semen vikve (hrubé šrotování, máčení v horké vodě, roztoku kyseliny octové a roztoku NaHCO3) v množství 60 % z krmné dávky ovlivní užitkovost brojlerů a nosnic. V prvním pokuse byla semena vikve máčena v 1% roztoku NaHCO3 (1:10) nebo v roztoku kyseliny octové (1:5) při pokojové teplotě po dobu 24 hodin. U brojlerů krmených vikví máčenou v NaHCO3 konstatovali 100% mortalitu při významně zvýšené době přežití oproti brojlerům krmeným dávkou s neošetřenými semeny (14,9 : 5,1 dní). Brojleři krmení vikvovým semenem ošetřeným kyselinou octovou přežili a dosahovali ve věku sedmi týdnů podobné tělesné hmotnosti (při zvětšených ledvinách) a konverze krmiva jako kontrolní brojleři.
Ve druhém pokuse byla v krmných dávkách nosnic po dobu 84 dní používaná hrubě šrotovaná semena vikve, máčená ve vodě při 40 oC, máčená v roztoku kyseliny octové při pokojové teplotě a při teplotě 40 oC.
Aplikace neošetřených hrubě šrotovaných semen vikve u nosnic zastavila během 14 dní snášku vajec. Současně došlo u této skupiny zvířat k nejvyšší ztrátě hmotnosti a nejnižšímu příjmu krmiva. Máčení semen ve vodě a v kyselině octové při 40 oC podstatně zlepšilo sledované ukazatele. Použití vikvových semen máčených v kyselině octové při pokojové teplotě se projevilo užitkovostí srovnatelnou s užitkovostí kontrolních nosnic. Vejce produkovaná nosnicemi krmenými dávkami s ošetřenou vikví měla podobnou hmotnost, ale slabší skořápku a bledší žloutek než vejce kontrolních nosnic. Výsledky pokusů naznačují, že máčení hrubě šrotovaných semen vikve v roztoku kyseliny octové při pokojové teplotě po dobu 24 hodin a jejich aplikace v množství 60 % z krmné dávky nemá nepříznivý vliv ani na brojlery ani na užitkovost nosnic.
Poultry Sci., 80, 2001, č. 2

Výskyt syndromu PMWS se zvyšuje
Diagnostická laboratoř Státní univerzity v Iowě nedávno oznámila, že poodstavový multisystémový syndrom (PMWS - postweaning multisystemic wasting syndrome) je komplexem onemocnění. Počet případů PMWS, poprvé diagnostikovaného v roce 1996 v Iowě, stoupl během prvních měsíců v roce 2000 z několika málo na více než 500 případů.
Syndrom PMWS se ukazuje u vykrmovaných prasat většinou ve věku mezi 10 až 14 týdny.
Výskyt tohoto zdravotního problému je různý od jednotlivých případů v menších stádech, která užívají vlastní prasničky na obnovu stáda a systém jednorázového naskladnění a vyskladnění, až po stoupající počet v nepřetržitých výrobních systémech. Odborníci uvádějí, že pro jednotlivá stáda může být PMWS problémem, ale pro celé odvětví výroby vepřového masa v USA je to, ve srovnání například s PRRS (porcine reproductive and respiratory syndrome) poměrně malý zdravotní problém. Jako hlavního původce PMWS uvádějí circovirus typu 2 (PCV2), který je v chovech prasat značně rozšířen s tím, že jen málo zvířat infikovaných PCV2 vykazuje také PMWS. Vznik PMWS spojují nejen s virem PCV2, ale s dalšími zdravotními problémy, jako je například PRRS (porcine reproductive and respiratory syndrom).
Pro diagnostikování PMWS má sérologické vyšetření omezený význam. Stanovení správné diagnozy je, vzhledem k možnému současnému výskytu infekcí PRRS a mykoplazmatické pneumonie, obtížné. Prasata s pozitivní diagnozou vykazují klinické příznaky (dýchací potíže, ztráta hmotnosti, vyčerpanost a bledost), mají poškozenou lymfatickou tkáň a je u nich diagnostikovaná infekce PCV2.
Příčinami a likvidací syndromu PMWS se zabývá velký vědecký tým na univerzitě v Iowa.
Nat. Hog Fmr, 46, 2001, č. 2
Podle zahraničních materiálů zpracovala Ing. Pavla Schneiderová, ÚZPI, Praha

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down