„Ořezání nákladů na produkci nesmí mít vliv na užitkovost, protože následky se projeví ve zhoršení zdravotního stavu krav a reprodukčních ukazatelů. Neobětujte mléko – to je zdrojem příjmů a má dvakrát až třikrát vyšší návratnost proti ceně krmiva,“ zdůraznil Robert Van Saun na workshopu v Uhříněvsi.
Prof. Dr. Robert John Van Saun z Pensylvánské univerzity, který spolupracuje s českými tvůrci programu managementu mléčných farem Milk Profit, představil na workshopu zásady hodnocení faremních dat a poskytl mnoho užitečných rad, jak zvýšit efektivitu výroby mléka.
Pracovní setkání na půdě výzkumného ústavu, na jehož pořádání se podílely Českomoravská společnost chovatelů, Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha – Uhříněves, Mikrop Čebín, a jehož partnerem byl také časopis Náš chov, přispěl k rychlejším vývoji programu pro řízení ekonomiky mléčných farem, který bude jako službu chovatelům a výživářům provozovat Českomoravská společnost chovatelů.
Farma jako průmysl
Mléčnou farmu si lze podle Sauna představit jako průmysl, který produkuje finální výrobek – v tomto případě mléko. Pokud by mělo mléko „vytékat“ z pomyslného potrubí, jeho rychlost a množství závisí v první řadě na průměru tohoto potrubí, respektive na jeho užších částech. Důležité je nejprve určit tato zúžená místa a následně se je pokusit napravit.
Pro zhodnocení situace v „průmyslovém“ chovu dojnic musí mít manažer farmy nejprve k dispozici důležitá data.
Saun představil pět klíčový indikátorů stáda, které podobně jako kontrolky v automobilu signalizují, že je něco špatně, ale nepoukazují na konkrétní problém. Jsou to:
mléko na krávu a den,
laktační dny,
procento zabřezlých,
počet somatických buněk,
procento brakace.
„Přestože se s českými kolegy snažíme v ČR vytvořít počítačový program Milk Profit, dovoluji si prohlásit, že žádný počítačový program nedovede interpretovat data. Chtěl bych posluchačům poskytnout aspoň stručný návod k hodnocení dat,“ podotkl dr. Saun, podle kterého by bylo nutné obohatit data v české kontrole užitkovosti například o ukazatel procento zabřezlých. Počítá se jako procento zabřezlých dojnic na každých 21 dní, ukazatel by měl být vyšší než 20 %. (Poznámka redakce: Problematika hodnocení faremních dat přesahuje rámec tohoto článku, zájemcům doporučujeme časopis Náš chov.)
Klíče k ziskovosti
Současné celosvětové snížení farmářských cen mléka a zvýšení ceny krmiv má vliv na snížení ziskovosti farem, které tu zatím v minulosti nebylo,“ dokládá Saun své tvrzení grafem, zobrazujícím poměr cena mléka – cena krmiv. Index je výrazně nejnižší za sledované období.
Základní klíče k dosažení ziskovosti (menší ztrátovosti) podle něj jsou následující.
Nikdy neobětujte mléko, protože mléko je zdrojem příjmu!
Udržte složky, protože tuk a protein zvyšují příjem za mléko.
Zvažte dlouhodobý dopad změn v krmení na růst jalovic, reprodukci a zdraví zvířat a kvalitu mléka. Může trvat rok a déle, než se některý z problematických ukazatelů zlepší, ale přitom každá změna v krmení má až dva roky trvající vliv na stádo.
Strategie pro krizové období
Jakou strategii k přežití krize přijali v chovu Pensylvánské univerzity, shrnul Van Saun do následujících několika bodů.
Přešli jsme na krmnou dávku s velkým obsahem pícnin. V roce 2007 obsahovala krmná dávka 55 až 58 % pícnin, v roce 2008 už 60 % pícnin.
Spočítali jsme si metabolizovatelný protein – podíl proteinu krmné dávky zůstal na hodnotě 15 až 15,5 %
Krmíme na podíl zbytků přibližně dvě až tři procenta. Všechny zbytky jsou zkrmeny vyřazeným kravám.
Použiváme do TMR více kukuřičné siláže, pokud je to možné (uvedená tabulka dokládá, že se vzrůstajícím podílem kukuřičné siláže se zlevňuje cena krmiva).
Zdroje proteinu používáme uvážlivě. Tepelně upravené zdroje proteinu se používají u skupin, které z toho mají nejvyšší prospěch.
Snažíme se o dosažení maximální produkce mikrobiálního proteinu.
Odstranění bikarbonátu a bentonitů z krmné dávky
Tuk je udržován na úrovni 3,7 – 3,9 %.
Nekrmíme žádné kukuřičné zrno starším jalovicím a suchostojným kravám (pokud je cena abnormálně vysoká).
Je nutné okamžitě reagovat na první příznaky potenciálních problémů – pokles mléčného tuku, proteinu apod.
Kontroverzní je podle přednášejícího odstranění bikrabonátu a bentonitů (vyvazovačů mykotoxinů) z krmné dávky. K tomu, aby si tento krok mohli dovolit, zlepšili v chovu Pen State University kvalitu a celý management zpracování pícnin.
Zásady ve výživě a krmení dojnic znamenají, že chovatel nesmí nikdy obětovat mléko, musí sledovat mléčné složky, počítat efektivitu krmiva a cenu za kilogram sušiny, vybalancovat metabolický protein a přehodnotit krmné doplňky.
Dobrá zpráva na závěr, kterou přivezl prof. Robert Van Saun: „Prognostici v USA říkají, že cena mléka by se měla od června 2009 mírně zvýšovat.“
Klíčové informace - zásady pro období krize:
• Nikdy neobětovat mléko při nízkých výkupních cenách - kráva s každým soustem dá dvakrát až třikrát tolik v mléce.
• Marginální mléko přináší nejvyšší zisk – jde o mléko navíc.
• Kukuřičá siláž zastoupená v krmné dávce snižuje cenu krmiva. Pokud bude v TMR co nejvíce kukuřice, je krmná dávka ze všech variant nejlepvnější.
