Lze potlačit tvorbu metanu v bachoru vysokoprodukčních dojnic, aniž by se to negativně odrazilo v jejich užitkovosti?
V rámci snah o snížení emisí skleníkových plynů se dostává do popředí i otázka produkce těchto plynů hospodářskými zvířaty. V centru zájmu se ocitá především metan, který vykazuje mnohonásobně silnější skleníkový efekt než oxid uhličitý vznikající např. spalováním fosilních paliv. Metan se vytváří v přírodě v nezanedbatelném množství například v mokřadech. Zemědělství přispívá ke globálním emisím metanu jak rostlinnou, tak i živočišnou produkcí. Velkým zdrojem metanu jsou například rýžoviště. V živočišné výrobě jsou hlavním zdrojem metanu přežvýkavci, kteří tento plyn produkují při trávení.
Metan vzniká v trávicím traktu důsledku činnosti metanogenních archebakterií, mezi nimiž dominují zástupci rodů Methanobrevibacter, Methanosphaera a Methanomicrobium. Syntéza metanu je jednou z koncových chemických reakcí komplexních procesů, při kterých symbiotické mikroorganismy pomáhají přežvýkavcům trávit v bachoru jinak těžko stravitelnou vlákninu. Daní za toto zpracování vlákniny mikroorganismy je ztráta malého množství energie ve formě metanu, který není využit organismem zvířete a odchází z něj do ovzduší. Tvorba metanu čili metanogeneze je nedílnou součástí trávení přežvýkavců. Její potlačení se sice zdá vhodné z hlediska omezení emisí skleníkových plynů, ale představuje poměrně razantní zásah do trávení. Je proto obtížné najít dostatečně účinné prostředky k potlačení metanogeneze, které by neměly závažný negativní dopad na zdraví a užitkovost zvířat.
Celý článek nejdete v NCH 9/2015
Ing. Tereza Žalmanová, PhD., 1
Ing. Jan Nevoral, PhD., 1
Ing. Kristýna Hošková, PhD., 1
Ing. Kateřina Zámostná, 1
Ing. Šárka Prokešová, 1
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. 2
1 FAPPZ, ČZU Praha
2VÚŽV v. v. i., Praha-Uhříněves
