Používání vysokých terapeutických dávek oxidu zinečnatého do krmiv pro odstavená selata bylo donedávna běžnou praxí, která umožňovala chovatelům prasat stimulovat růst a současně držet na uzdě výskyt průjmu a chorob v kritickém poodstavovém období. Zinek a jeho sloučeniny mají řadu pozitivních účinků, díky kterým se selata lépe vyrovnávají se změnou krmiva, prostředím a stresem způsobeným při odstavu. Zinek má však také řadu negativních dopadů, které je třeba zohlednit při jeho využití ve vysokých dávkách.
V červenci loňského roku vydala Evropská unie nová pravidla pro použití zinku u některých kategorií zvířat a Výbor pro veterinární léčivé přípravky (CVMP) Evropské agentury pro léčiva (EMA) se vyjádřil ve smyslu, že přínosy použití ZnO převažují nad riziky pro životní prostředí. Přesto obavy z kontaminace půdy a vody používáním ZnO vedly Francii a Nizozemsku k závěru, že požadují zákaz jeho použití ve své zemi a podali odvolání k Evropské agentuře pro léčiva (EMA). V prosinci 2016 Výbor pro veterinární léčivé přípravky (CVMP) přehodnotil svoje stanoviska a uvedl, že environmentální rizika převažují nad přínosy ZnO a doporučil, aby přípravky obsahující ZnO nebyly dále používány a registrace nových veterinárních léčivých přípravků obsahujících ZnO byla zamítnuta. Většina evropských zemí se však necítí postižena tímto problémem a spíše než zákaz používání ZnO by uvítala kontrolu a sledování hladin zinku v půdě a vodě v jednotlivých zemích pro získání nových informací a lepší poznání situace. Tyto země předpokládaly, že výbor CVMP změní svůj názor nebo Evropská komise odloží konečné rozhodnutí, aby otázky kontaminace životního prostředí mohly být přezkoumány s využitím dohodnuté metodiky hodnocení a potvrdily, zda jde o skutečné riziko nebo ne. V červnu tohoto roku se však Evropská komise definitivně rozhodla zakázat použití veterinárních léčiv obsahujících ZnO z důvodu negativního vlivu na životní prostředí a možnosti vzniku mikrobiální rezistence. Podle rozhodnutí Komise by měly být zrušeny registrace stávajících přípravků a odmítnuty nové žádosti o povolení k uvedení na trh. Komise konzultovala s členskými státy případný nepříznivý dopad vyplývající z okamžitého zákazu v některých zemích a rozhodla se stanovit pětileté přechodné období, během kterého by mělo dojít ke zrušení registrací a současně by měl být umožněn vývoj vhodných a cenově dostupných alternativ i změna chovatelských postupů bez opětovného zvýšení používání antimikrobiálních látek.*
Více se dočtete v listopadovém čísle Krmivářství
