Evropská komise koncem února přijala novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, ve které vytyčuje postup přípravy na nevyhnutelné dopady klimatických změn.
Změna klimatu je realitou dneška, a větší odolnost je tudíž nutností zítřka. Právě skončilo nejteplejší desetiletí, které bylo kdy zaznamenáno a během kterého byl osmkrát překonán roční teplotní rekord. Roste četnost a závažnost klimatických a povětrnostních extrémů. Za polárním kruhem jsou pozorovány nebývalé lesní požáry a vlny veder, Středomoří sužují ničivá sucha, nejvzdálenější regiony EU jsou pustošeny hurikány a ve střední a východní Evropě ničí kůrovec v bezprecedentním rozsahu lesy. Z dlouhodobého hlediska jsou stejně destruktivní i pomalu se rozvíjející procesy jako dezertifikace, úbytek biologické rozmanitosti, degradace půdy a ekosystémů, okyselování oceánů nebo zvyšování mořské hladiny.
Nově navržená strategie staví na strategii pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2013, ale jejím jádrem už nejsou snahy o porozumění celému problému ani plánování, nýbrž posun k vypracovávání konkrétních řešení a jejich realizace.
„Pandemie COVID-19 nám důrazně připomněla, že nedostatečná příprava může mít strašlivé důsledky. Proti klimatické krizi není žádné očkování, ale i tak s ní můžeme bojovat a připravit se na její nevyhnutelné následky. Dopady změny klimatu se v Evropské unii i mimo ni už projevují. S novou strategií pro klimatickou adaptaci budeme schopni zrychlit a rozšířit potřebné přípravy. Pokud se teď připravíme, ještě pořád můžeme být do budoucna vůči změně klimatu odolní,“ vysvětluje Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu.
Do evropských opatření v oblasti klimatické adaptace musí být v EU i mimo ni zapojeny všechny části společnosti a všechny úrovně veřejné správy. Cílem Evropy je dosáhnout společenské odolnosti vůči změně klimatu. Bude se proto zasazovat o to, aby se zlepšily znalosti o dopadech změny klimatu a možnostech přizpůsobení, aby se zintenzivnilo plánování adaptace a posuzování klimatických rizik a aby se urychlila realizace adaptačních opatření, a bude pomáhat zvyšovat odolnost vůči změně klimatu i ve zbytku světa.
Adaptační opatření se musí zakládat na spolehlivých údajích a nástrojích pro posuzování rizik, jimiž mají disponovat všichni, ať už jde o rodiny, které si kupují, staví nebo renovují bydlení, firmy, které podnikají v přímořských regionech, nebo zemědělce, kteří si připravují pěstební plány. Za tímto účelem strategie navrhuje opatření, jež posouvají hranice poznatků o přizpůsobování, abychom mohli shromáždit větší množství kvalitnějších údajů o rizicích a ztrátách spojených se stavem klimatu, které mají být k dispozici všem. Dojde k zdokonalení a rozšíření evropské platformy pro poznatky o adaptaci Climate-ADAPT, která bude doplněna o specializované středisko pro monitorování zdraví, které umožní lépe sledovat a analyzovat zdravotní dopady změny klimatu a předcházet jim.
Jelikož změna klimatu dopadá na všechny úrovně společnosti a všechna hospodářská odvětví, adaptační opatření musí být systémová. Komise bude dále promítat aspekty klimatické odolnosti do všech příslušných oblastí politiky. Bude podporovat další rozvíjení a plnění adaptačních strategií a plánů a bude přitom prosazovat tři průřezové priority: začleňování adaptace do makrofiskální politiky, přizpůsobování pomocí řešení, která jsou inspirována přírodou, a přijímání adaptačních opatření na místní úrovni.
Evropská komise ohlásila tuto novou, ambicióznější strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu. Dokument reaguje na hodnocení strategie z roku 2013, které se uskutečnilo v roce 2018, a na otevřenou veřejnou konzultaci, která probíhala od května do srpna 2020.
