
Evropský mor včelího plodu patří mezi nejzávažnější bakteriální onemocnění plodu včely medonosné. Onemocnění způsobuje bakterie Melissococcus plutonius a postihuje larvy ve velmi raném stádiu vývoje. Choroba se objevuje především v období zvýšeného přísunu nektaru, kdy jsou včely více vystaveny riziku přenosu bakterií prostřednictvím kontaminované potravy.
Studie autorů Floyd et al. (2020), publikovaná v odborném periodiku Frontiers in Microbiology se zaměřila na mikrobiální prostředí v úlech postižených tímto onemocněním. Výzkumný tým analyzoval složení bakteriálních komunit v plodových buňkách a sledoval, jak se jejich poměr mění při propuknutí onemocnění. Moderní metody molekulární biologie umožnily identifikovat nejen hlavního původce choroby, ale také další mikroorganismy, které se objevují v infikovaném plodu.
Výsledky ukázaly, že evropský mor plodu není pouze dílem jedné bakterie – výzkumníci zjistili, že se v infikovaném plodu často objevují další typy bakterií. Tyto mikroorganismy se podílejí na procesů rozkladu tkáně a mohou zhoršovat průběh nemoci. Právě jejich přítomnost je jedním z faktorů, které způsobují typický zápach nemocného plodu. Studie tak poukazuje na skutečnost, že průběh onemocnění je ovlivněn kombinací více bakteriálních druhů.
Velkou roli hraje i samotné prostředí v úlu. Pokud je včelstvo v dobré kondici, dokáže infekci lépe zvládat. Naopak stresové faktory – jako je dlouhodobé špatné počasí, nedostatek snůšky nebo oslabení jinými chorobami – snižují schopnost včel infekci potlačit. Výzkum upozorňuje na důležitost preventivních opatření a včasného zásahu včelaře.
Shrnutí výsledků posledních studií ukazuje, že evropský mor včelího plodu je komplexní onemocnění ovlivněné mikrobiálním složením prostředí, kondicí včelstva i vnějšími faktory. Včasná diagnostika a správný způsob práce s úly může zabránit významným ztrátám. V praxi je důležité pravidelně kontrolovat plod, dbát na čistotu v úlu a chránit včelstva před stresovými faktory.

Studie (Floyd et al., 2020) upozorňuje, že včasné oddělení postiženého včelstva může významně snížit riziko přenosu na další úly.