Tepelný stres má velký vliv na produkci mléka a jeho složky, může se projevovat změnou homeostatických mechanismů (jako je např. lapání po dechu nebo přílišné pocení a slinění) a změnami v chování zvířat (např. snížení tělesné aktivity, vyšší potřeba vody nebo snížený příjem krmiva). Z hlediska spotřebitele je pak tepelný stres patrný v kvalitě produktů a ve finále i v jejich ceně.
Globální oteplování představuje v posledních letech velký problém a živočišná výroba, a s tím spojená rostlinná výroba, bude patřit mezi výrazně zasažené segmenty. Avšak vliv zvyšujících se teplot na hospodářská zvířata se bude po celém světě lišit v závislosti na zeměpisné poloze a na daných systémech hospodaření. Pásmo tepelné pohody pro skot se pohybuje mezi 10–16 °C. V případě vyšších teplot následuje u skotu snížený příjem krmiva, a tím i snížení produkce a právě teplota nad 24 °C způsobuje pokles příjmu krmiva. Samozřejmě záleží na kategorii skotu a na okolních podmínkách prostředí. Fyziologická odpověď na tepelný stres je řízena centrálním nervovým systémem, periferním nervovým systémem a endokrinním systémem. Obecně je organismus zvířete tolerantnější k chladu, než k přílišnému teplu. Vždy záleží na délce a intenzitě působení tepelného stresu, ale i na dalších faktorech, jako je vliv plemene, kondice zvířete, březost, věk, zdravotní stav, pohlaví apod. V případě chovu mléčného skotu má změna klimatu důležitý vliv na užitkovost i na složky mléka. Se stoupající teplotou klesá obsah bílkovin, kaseinu, tuku a tukuprosté sušiny. Oproti mléčnému skotu se nepříznivé účinky tepelného stresu u masného skotu projevují při vyšších hodnotách THI. V souvislosti s tímto, záleží vždy na plemenné příslušnosti, produkci, metabolismu, krmné dávce a managementu chovu zvířat. Spolu s přicházejícím globálním oteplováním a s jeho dopady na člověka roste v sektoru chovu hospodářských zvířat také zájem o větší informovanost. Současně s tím roste i nabídka možností řešení tepelného stresu. Toto téma rezonuje zejména v oblasti chovu skotu, protože je to jedno z předních produkčních odvětví živočišného odvětví a chovatelé si uvědomují, že zvýšená produkce mléka vystavuje dobytek v laktaci metabolickému vyčerpání, což zvyšuje náchylnost k tepelnému stresu. Ale samozřejmě se o toto téma zajímají i chovatelé dalších zvířat. Zvyšující se teploty mají dopad na veškeré živočišné i rostlinné komodity a člověk by se na tyto změny v oblasti zemědělství měl připravit.
Ing. Marie Gaislerová, Ph.D., doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D., Ing. Veronika Koukolová, Ph.D., VÚŽV Praha Uhříněves, oddělení Výživy a krmení hospodářských zvířat, ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky
Podrobněji v časopise Krmivářství 3/2023.
