Stavy prasat se v České republice kontinuálně snižuji již několik let v řadě. Nicméně vepřové maso mají Češi v oblibě. Ročně ho zkonzumují kolem 40 kg z celkových 80 kg. Chov prasat prošel v posledním desetiletí velkým šlechtitelským pokrokem. Užitkovost, o které se bavila generace zootechniků před 20 lety, jako o science fiction je dnes realitou. Prasnice, které odchovají nad třicet selat za rok, dnes již nejsou výjimkou. A užitkovost stále roste.
Sele s nižší porodní hmotností dosahuje menší hmotnosti při odstavu. Dnes se selata odstavují při 6–7 kg. Odstav je bezesporu jedno z nejrizikovějších období života selete. Jde o stresovou situaci, při které sele přestává přijímat krmivo (až 1,5 dne). Následně dojde k přesycení, kdy trávící trakt není schopen velké množství živin natrávit. Tyto živiny se pak stávají živnou půdou pro patogenní mikroorganismy např. E. coli – F4, F18 produkující enterotoxiny, které jsou zodpovědné za těžké průjmy. Průjmová onemocnění se mohou ve velké míře podepsat na přírůstku selete. Takto postižené zvíře může dva týdny po odstavu vážit stejně jako na jeho počátku. V minulosti se poodstavové problémy řešili medikací antibiotiky. Je pravda, že antibiotika pomáhala velice rychle a efektivně a do jisté míry řešila problémy managementu chovu. Od roku 2006 je používání antibiotik v medikovaných krmných směsích zakázáno. Jedním z hlavních důvodů byla rezistence patogenních kmenů mikroorganismů.
Problematika zinku
Místo antibiotik se využívají antibiotické účinky zinku. Aby bylo dosaženo antimikrobiálního efektu, musíme zinek dávkovat ve vysokých dávkách. Nejčastěji se využívá oxid zinečnatý v dávce 2500–3000 mg/kg diety. Drtivou většinu zinku nedokáže organismus využít a ta odchází do vnějšího prostředí. V rámci agroekosystémů pak zinek může narušovat biodiverzitu a mikrobiom půdy. Tato skutečnost byla jedním z hlavních důvodů, proč budou vysoké dávky zinku v krmných dávkách pro selata od roku 2022 zakázány.
Doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D.,
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr. h. c.,
Ing. Sylvie Skaličková, Ph.D.
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: pavel.horky@mendelu.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 5/2020
