Stěžejním tématem letošního cyklu tří odborných seminářů, který uspořádala společnost Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., byla výživa prasnic. Pětice přednášejících odborníků pořadatelské firmy hovořila nejen o dalším vývoji krmivářského sektoru v oblasti krmení již zmiňovaných monogastrů, ale zejména pak o výživářských opatřeních přinášejících pomyslné sele ve vrhu navíc.
Stejně jako loni se i letošní třídílný seriál odborných seminářů uskutečnil na dvou místech na Moravě a jednom v Čechách, respektive zahajoval se ve Znojmu, pokračoval v Olomouci a končil v Praze. Povedené akce se celkem zúčastnilo asi dvě sta zájemců, vesměs chovatelů prasat, kteří se od specialistů pořadatelské firmy v podání Ing. Petra Klepače, Ing. Pavla Grauera, Ing. Marie Drlíkové, Ing. Martiny Bartůňkové a Ing. Vladimíra Formánka dozvěděli opět něco navíc. V porovnání s předchozím rokem věnovaného výživě selat do odstavu se tentokrát diskutovalo o třech obdobích reprodukčního cyklu prasnic, která velkou měrou ovlivňují kvalitu celého vrhu.
„Naše snaha je zvýšit plodnost prasnic ve vašich chovech. Budeme se snažit dát vám odpověď na otázky co znamená jedno sele ve vrhu navíc a jaké jsou cesty k jeho získání. Vedle chovatelské prestiže navýšení počtu selat ve vrhu snižuje náklady. Při zvýšení počtu odstavených selat ve vrhu o jeden kus se náklady na kilogram živé hmotnosti ve výkrmu sníží asi padesát haléřů. Že to není zanedbatelná částka zjistíte, pokud budete kalkulovat dále. Například v přepočtu na chov, ve kterém mají v uzavřeném obratu stáda tisíc prasnic jde o částku milion korun za rok. Někomu se to může zdát hodně, jinému málo, ale v každém případě je to cesta k zefektivnění produkce. O tom, že situace v chovu prasat není růžová všichni vědí. Nebudeme proto jako kolegové na jiných seminářích hovořit o klesajících stavech prasnic a rozebírat příčiny. Řekneme vám co udělat pro to, abyste byli mezi těmi, kdo přežijí,“ zahájil poslední přednáškový cyklus seminářů v sídle společnosti Na Chvalce její obchodní ředitel Ing. Petr Klepač.
Ekonomická optimalizace krmných směsí
V další fázi svého vystoupení Klepač konstatoval, že ve výživě prasnic budeme muset přidat. Jedním z důvodů proč nám v porovnání s chovatelskými velmocemi typu Nizozemska nebo Dánska ujíždí pomyslný vlak je absence výzkumu v této oblasti. Z dalších příčin pak jmenoval neochotu platit za informace stejně, jako zavádět novinky, které přinášejí zvýšení pracnosti.
„Ještě před dvaceti lety se směsi dělaly na úrovni dusíkatých látek a škrobových jednotek. Pak se přešlo na systém optimalizace směsí na metabolizovatelnou energii a celkové aminokyseliny. Dnes je třeba se zaměřit na přesnější normování směsí podle netto energie a zastoupení stravitelných aminokyselin. Tímto způsobem se směsi dají nejen spočítat přesněji, ale i levněji a v nich obsažené živiny jsou zvířaty lépe využity. Na úrovni výrobců krmných směsí se v budoucnu neobejdeme bez větší znalosti vstupních surovin. V rámci ekonomické optimalizace krmných směsí se bude stále větší podíl drahých obilovin nahrazovat jinými zdroji živin, například v podobě odpadů z potravinářského průmyslu, mlékáren apod. K využití odpadů v původní sušině však bude zapotřebí provést jejich standardizaci, zahrnující několik na sebe navazujících kroků včetně sušení. Budeme si muset zvykat i na nové suroviny, syntetické živiny, které jsou oproti konvenčním paradoxně levnější. Týká se to především aminokyselin, běžně se ve směsích používá syntetický lyzin, treonin, metionin i tryptofan a začíná se s novými jako je valin nebo arginin, který dnes v naší komerční prezentaci představíme. S největší pravděpodobností přibudou i další nová aditiva, jež se ověřují v rámci komerčního výzkumu,“ vypočítal Ing. Klepač.
Kritické období v době ovulace
Díky genetického pokroku za posledních 30 let dnešní prasnice ovulují dvojnásobné množství vajíček. Tím se zvýšila jejich plodnost, která se však vzhledem k vyšší embryonální mortalitě a nižší přežitelnosti plodů projevila ve finále pouhým dvacetiprocentním navýšením selat ve vrhu. Mezi zvyšujícím se počtem živě narozených selat ve vrhu a jejich mortalitou je přímá úměra.
„Prasnička se rodí s potenciálem dvě stě tisíc buněk schopných oplození. Zajímá nás proč ze třiceti vajíček, které v sobě prasnice mají někdy v polovině kojení, je pouze deset selat. Z pohledu výživy je ve vztahu k dalšímu vrhu slabým místem krmení na porodně, zejména v závěru laktace a období okolo ovulace, tzn. od odstavu do zapuštění. Cílem výživy prasnic v této fázi je stimulovat prasnici k co největšímu počtu ovulovaných vajíček v maximální kvalitě. V pěti dnech musíme udělat vše pro jejich zdárný růst a vývoj, dále maximálně stimulovat říji a pohlídat kondici plemenice. Čím je ovulace rychlejší a silnější, tím je více ovulovaných vajíček. Hladinu hormonů řídících reprodukční cyklus, tj. LH, FSH můžeme stimulovat výživou. Čím více směsi s jejich vyšším obsahem prasnice přijmou, tím lepší bude ovulace. Pozitivní vliv na ovulaci pak má flushing s vysokou dávkou energie, tj. na úrovni 2,8násobku záchovné dávky. Energii přinášejí cukry a škroby, jenž mimo jiné zvyšují hladinu inzulínu v krvi, který vedle své hlavní funkce, tj. přeměny glukózy na glykogen, také zvyšuje hladinu luteinizačního a folikulostimulujícího hormonu. Čím jednodušší a stravitelnější cukry použijeme, tím lépe. Nejjednodušší sacharid s nejkratší molekulární vazbou je dextroza, která se ihned dostává do krve jako okamžitě využitelná energie. Její příjem vyvolává v organismu zvýšení hladiny inzulínu již během několika minut. Dalším zdrojem energie jsou tuky s obsahem olejové a linolové kyseliny. Tyto látky přítomné například v kvalitním rybím tuku lisovaném za studena nebo v některých rostlinách mají také pozitivní vliv na množství luteinizačního hormonu v krvi. Na reprodukci příznivě působí i některé vitamíny, zejména A, D, E nebo β – karoten. Obdobný účinek mají i některé mikroprvky, například chrom, který příznivě ovlivňuje ovulaci prostřednictvím inzulínu. Stejně tak příznivý vliv na ovulaci mají i aditiva,“ navázal specialista počernické výživářské firmy na výživu prasat.
Větší prostor pro individuální výživu
Základem dobré reprodukce je kondice, zdraví a samozřejmě vyvážená výživa, podpořená dobrou ošetřovatelskou péčí. Během cyklu se mění požadavky prasnice nejen na velikost krmné dávky, ale i na poměry v ní obsažených živin. Souvisí to i s rozdílným genotypem chovaných prasat, což ve finále znamená, že se bude více prostoru věnovat individuální výživě. Současné dva typy krmných směsí, tj. KPB pro vysokobřezí a KPK kojící prasnice se tak pravděpodobně rozšíří ještě o další komerční produkty, které zprecizní výživu vysokoprodukčních prasnic v každé fázi reprodukčního cyklu. V každém případě se jako optimální jeví snaha maximalizovat příjem krmení na porodně.
„Výživa je jedním ze základních předpokladů pro naplnění genetického pokroku. Pro využití potenciálu prasnic je však nutné provést nezbytná opatření, jak ve výživě, tak managementu. Jedná se především o zvýšení hladiny některých živin v již zmiňovaném období od odstavu do zapuštění. Počet ovulovaných vajíček zvýšíme dobře provedeným flushingem. Ten můžeme udělat jak směsí KPK, tak KPB. V prvním případě však musíme přidat vitamíny, jednoduché cukry a mikroprvky, ve druhém tuk. Nebo máte možnost využít našich nových produktů, které vám představíme v další části našeho semináře. Chceme tím přispět k využití potenciálu špičkových genotypů prasat, ke zvýšení efektivity a v současné složité době i k udržení chovu prasnic v České republice“ řekl na závěr svého vystoupení Ing. Klepač.
Pokud jde o avizované novinky, tak se jedná o krmné doplňky Vitamix Flush pro rychlý nástup říje a maximální ovulaci, dále Vitamix Ferti snižující embryonální mortalitu a Vitamix Natal pro ideální výživu v období porodu.
Více informací se dočtete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.
Klíčové informace
– Od srpna 2008 je společnost Biofaktory součástí nizozemského nadnárodního koncernu Nutreco.
– Pražská výživářská firma se i nadále zabývá výrobou premixů, krmných aditiv a speciálních krmných doplňků.
– Letošní cyklus seminářů, který proběhl v Olomouci, ve Znojmě a v Praze byl zaměřený na výživu prasnic.
