19.02.2002 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Novelizace požadavků na welfare v chovu prasat

Aby byly umožněny základní funkce společenství států tvořících Evropskou unii, je nutné i určité společné legislativní prostředí. To je zabezpečováno jednotnými směrnicemi Rady, které musí být v členských státech zapracovány do jejich legislativy. K zajištění minimálních požadavků na ochranu prasat byla vydána směrnice 91/630/EWG.

Ta byla v závěru loňského roku doplněna změnami zakotvenými ve směrnici 2001/88/EG. Vzhledem k tomu, že nejpozději po našem vstupu do EU začnou tyto požadavky platit i u nás, považuji za potřebné tuto informaci naší chovatelské veřejnosti zprostředkovat.

Čeho se novela týká?
1. Všechny podniky musí splnit následující požadavky:
a) Každé odstavené sele, běhoun, prase ve výkrmu, mimo zapuštěných prasniček a prasnic musí mít ve skupinovém chovu k dispozici určitou minimální plochu (konkrétní rozměry jsou uvedeny v tabulce),
b) každá zapuštěná prasnička a prasnice musí mít ve skupinovém chovu celkem neomezenou plochu podlahy nejméně 1,64, popř. 2,25 m2. Ve skupinách menších než 6 zvířat musí být minimální plocha zvýšena o 10 %. Ve skupinách s počtem 40 a více zvířat může být minimální plocha snížena o 10 %.

2. Podlahová plocha musí splňovat následující požadavky:
a) u zapuštěných prasniček a březích prasnic musí z požadované plochy být nejvýše 15 % plochy perforované.
b) jsou-li používány betonové rošty, pak:
i) šířka štěrbin smí být nejvýše
- u sajících selat 11 mm
- u odstavených selat 14 mm
- u běhounů a prasat ve výkrmu 18 mm
- u březích prasniček a prasnic 20 mm
ii) šířka nášlapové plochy musí činit
- u sajících a odstavených selat nejméně 50 mm
- u běhounů, prasat ve výkrmu, zapuštěných prasniček a prasnic nejméně 80 mm
3. Při nové výstavbě, popř. rekonstrukci stájí pro prasničky a prasnice je vazné ustájení zakázáno. Od 1. ledna 2006 je vazné ustájení zakázáno u všech stájí (tedy i ve starší výstavbě).
4. a) Prasnice a prasničky musí být od 5. týdne po zapuštění do jednoho týdne před předpokládaným oprasením ustájeny ve skupinách. Hrazení kotce, ve kterém jsou skupiny chovány, musí být delší než 2,8 m. Při počtu menším než 6 zvířat ve skupině více než 2,4 m.
b) výjimku mohou tvořit prasnice v podnicích s méně než 10 prasnicemi, ve kterých jsou chovány jednotlivě v kotcích, přičemž se v nich musí bez problémů otočit.
5. Prasnice i prasničky musí mít trvale přístup k materiálu, se kterým se mohou zaměstnávat (sláma, seno, dřevo, piliny, rašelina, nebo směs těchto materiálů), které však nemohou uškodit zdraví zvířat.
6. Prasnice a prasničky ve skupinách jsou krmeny jednotným systémem, který zaručuje, že každé jednotlivé zvíře se může dostatečně samo nažrat, i když jsou přítomni rivalové u krmení.
7. Za účelem utišení hladu a potřeb žvýkání musí všechny březí prasnice dostávat dostatek statkového krmiva, nebo krmiva s vysokým obsahem hrubé vlákniny, kromě jadrného krmiva.
8. Prasata obzvláště agresivní, nebo od jiných napadaná, nemocná nebo poraněná smí být dočasně ustájena jednotlivě. V takových případech musí být zabezpečeno, aby se mohla bez omezení otočit, pokud z veterinárních důvodů není stanoveno jinak.
9. Od 1. ledna 2003 platí odstavec 1 písmeno b), dále odstavec 2, 4 a 5 a poslední věta odstavce 8 pro všechny nově budované a rekonstruované podniky, které po tomto termínu zahajují provoz. Od 1. ledna 2013 platí toto ustanovení pro všechny podniky.
Odstavec 4 písmeno a) neplatí pro podniky, ve kterých je chováno méně než 10 prasnic.
Související ustanovení:
1. Osoby, které se zabývají chovem prasat zajistí, dodržování výše uvedených ustanovení. Za tím účelem zajistí odpovídající školení, která budou obsahovat aspekt ochrany zvířat.
2. Komise předloží nejpozději do 1. července 2005 Radě zprávu na podkladě závěrů vědeckého výboru pro zdraví zvířat a způsobu chovu odpovídajícímu danému druhu. Ve zprávě budou krom jiného pojednány systémy produkce prasat a zpracování masa, při které bude ustoupeno od operativní kastrace.

Zvláštní ustanovení pro jednotlivé kategorie

Kanci
Kotce pro kance musí být konstruovány a uspořádány tak, aby se kanec mohl otočit a slyšel, cítil a viděl ostatní prasata. Dospělý kanec musí mít k dispozici nejméně 6 m2 plochy. Pokud probíhá v kotci i zapouštění, pak musí mít kotec nejméně 10 m2. Tento požadavek platí u novostaveb a rekonstrukcí od 1. ledna 2003, u všech ostatních provozoven pak nejpozději
od 1. ledna 2005.

Prasnice a prasničky
- Je třeba přijmout opatření, aby se ve skupinách omezila na minimum agresivita.
- březí prasnice a prasničky musí být v případě potřeby ošetřeny proti ekto- a endoparazitům. Před přemístěním do porodních kotců musí být březí prasnice pečlivě očištěny (umyty).
- V týdnu před oprasením musí mít prasnice a prasničky k dispozici dostatek materiálu ke stavbě hnízda (sláma apod.), pokud to z hlediska technologie (bezstelivové) je možné.
- Za prasnicí musí být dostatek místa, aby byl prostor pro spontánní nebo asistované porody.
- Porodní kotce, kde se prasnice mohou volně pohybovat, musí být vybaveny ochrannými zařízeními proti zalehnutí selat.

Sající selata
- Přiměřeně velká část podlahové plochy musí být vyčleněna pro selata, kde si mohou všechna současně lehnout. Musí být zpevněná, nebo pokrytá matrací, slámou či jiným vhodným materiálem.
- Je-li používán porodní kotec, musí mít selata dostatek místa, aby mohla bez problémů sát.
- Selata musí být při odstavu alespoň 28 dní stará, není-li tím ohroženo zdraví selat, nebo matky.
Selata mohou být odstavena nejvýše o 7 dnů dříve, pokud jsou přemístěna do jiné specializované stáje, která je před přemístěním skupiny řádně vyčištěna, a vydezinfikována. Tyto stáje musí být odděleny od stájí pro prasnice, aby se minimalizoval přenos nemocí na selata.

Odstavená selata, běhouni a prasata ve výkrmu
- Ve skupinách prasat je třeba vytvářet opatření, aby se vymýtily souboje, které jdou nad normální míru.
- Prasata mají být chována ve skupinách, které se pokud možno dlouhou dobu nemění. Pokud musí být vytvořeny skupiny z cizích zvířat, pak to musí být v co možná časném věku, přednostně před odstavem, nebo do jednoho týdne po odstavu. Prasata by měla mít možnost se od ostatních stáhnout do ústraní.
- V případě tvrdých bojů je třeba poznat příčiny a přijmout vhodná opatření k jejich předcházení, jako například poskytnutí většího množství slámy, popř. jiných materiálů, kterými se zabaví. Ohrožená zvířata, nebo zvlášť agresivní jedince je třeba chovat odděleně.
- Uklidňující prostředky k usnadnění sestájení cizích prasat mohou být podávány jen ve výjimečných případech a po konzultaci s veterinárním lékařem.

Všeobecné podmínky
1. V části stavby, kde jsou ustájena prasata je třeba dbát, aby zde nebyl dlouhodobě ani krátkodobě větší hluk než 85 decibelů.
2. Prasata musí být chována v podmínkách, kde mají alespoň 8 hod. denně intenzitu světla minimálně 40 luxů.
3. Stáje pro prasata musí být stavěny tak, aby zvířata:
- měla přístup k přiměřeně velkému a teplotně přiměřenému ležišti, které je čisté a vybavené odvodním systémem, že všechna zvířata mohou současně ležet,
- mohla dostatečně dlouho ležet a normálně vstávat,
- mohla vidět ostatní prasata; v týdnu před očekávaným oprasením i během porodu,
- mohou být prasnice a prasničky odděleně od ostatních prasat,
4. Podlahy musí být hladké, ale ne kluzké, aby se předešlo poranění prasat. Musí být koncipovány, konstruovány a udržovány tak, aby zvířata netrpěla žádnou bolestí, či poraněním. Musí být přizpůsobené velikosti a hmotnosti prasat a pokud není k dispozici žádná podestýlka, musí být povrch pevný, rovný a stabilní.
5. Všechna prasata musí být nejméně 1x denně krmena. Jsou-li prasata ve skupinách individuálně krmena ne adlibitním, nebo automatickým systémem, pak musí mít všechna prasata ve skupině současně přístup ke krmivu.
6. Všechna prasata starší dvou týdnů musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody.
7. Veškeré zákroky, které nemají terapeutický, diagnostický nebo identifikační cíl v souladu s platnými právními předpisy a vedou k poškození, či ztrátě citlivé části těla nebo struktury kostí jsou zakázány. Platí pouze následující výjimky:
o zmenšení špičáků obroušením, nebo ucvaknutím u selat starých nejvýše 7 dnů, přičemž musí vzniknout intaktní hladká povrchová plocha. Špičáky kanců (kly) smí být zkráceny, je-li to nutné z bezpečnostních důvodů, či zamezení zranění ostatních zvířat,
o kupírování části ocasu,
o kastrace samčích zvířat jinými způsoby, než vytrhnutím tkáně,
o nosní kroužek je přípustný pouze při venkovním chovu v souladu s národními právními předpisy.
Kupírování ocásků, nebo zmenšování špičáků nesmí být prováděno rutinně, nýbrž je-li prokázáno že vznikají poranění na strucích prasnic nebo uších ostatních prasat. Dříve, než se přistoupí k takovémuto zákroku, jsou vyčerpány ostatní možnosti k zamezení okusování ocásků a jiných poruch chování, přičemž je zohledněna hustota stavu v kotci a ustájení.. Nevhodné podmínky ustájení či způsobu chovu musí být změněny.
Jmenované zákroky smí být prováděny pouze veterinárním lékařem či jinou kvalifikovanou osobou se zkušenostmi s prováděním obdobných zákroků, a to vhodnými prostředky při dodržení hygienických podmínek. Kastrace či kupírování ocásků po sedmém dnu věku smí provádět pouze veterinární lékař v anestezi a s následným použitím prostředků utišujících bolest.

Další úvahy a záměry
Požadavky ochránců zvířat jdou ještě dál, než je uvedená novelizace. Řada z nich však nemá žádný vědecký či odborně zdůvodněný podklad. Z tohoto důvodu má být Radě předložena zpráva komise sestavená na podkladě stanoviska vědeckého výboru pro zdraví a welfare zvířat, ve které mají být posouzeny následující záležitosti:
- zákaz operativní kastrace,
- vliv hustoty obsazení, včetně velikosti skupin a metody skupinového chovu v různých systémech chovu z pohledu ochrany a zdraví zvířat,
- vliv utváření kotců a různých podlah z pohledu ochrany a zdraví zvířat a to v různých klimatických podmínkách,
- rizika spojena s ukousáváním ocásků a doporučení ke snížení potřeby kupírovat ocásky,
- další vývoj systémů skupinového chovu březích prasnic v různých klimatických podmínkách,
- kritéria pro potřebu místa pro dospělé kance v individuálním ustájení včetně připouštěcího centra,
- další vývoj systémů venkovního ustájení březích a kojících prasnic včetně zohlednění šancí na přežití selat,
- očekávání a postoje spotřebitelů vůči vepřovému masu pro případ, že podmínky chovu prasat budou v různých směrech zlepšeny,
- hospodářsko-sociální vlivy různých systémů výkrmu prasat a vliv na hospodářské partnery společnosti.
Zmíněná zpráva má být předložena Radě nejpozději do konce roku 2007. Poté je možno očekávat další doplňky a upřesnění v této oblasti.

Komentář
Většina požadavků k prosazení welfare, čili pohodového chovu prasat má svůj smysl a naplňuje přirozené fyziologické požadavky zvířat. Kladně tak působí na intenzifikaci výroby, tj. zvyšování užitkovosti. Ne vždy však vychází z vědeckého poznání a stanoviska ochránců zvířat zahrnují i některé emocionální, neodůvodněné požadavky. Je přirozené, že jsou předmětem řady sporů a polemik. O zákonech se však už nedá polemizovat, ty se musí respektovat.
Řadě zootechniků se může zdát přehnané, že EU zasahuje i do takových věcí, jako je způsob chovu hospodářských zvířat. Je však třeba chápat, že svět okolo nás se neustále mění. Živočišná výroba vždy musela, musí a bude muset reagovat na měnící se hospodářské, kulturní, ale i společenské podmínky, ve kterých pracuje.
Ve vyspělých společnostech se mění postoje lidí ke zvířatům. Obecně pozorujeme zvýšený zájem o chov domácích miláčků (psů, koček a jiných zvířat). Ten se promítá i do zvýšeného zájmu o způsob chovu hospodářských zvířat. Důvod k této změně je spatřován v rostoucí individualizaci společnosti, v rozpadu tradičních rodinných pout a citových vztahů. Deficit citu a lásky se přenáší na domácí miláčky. Nepochybně je to i průvodním jevem společnosti hojnosti a nadbytku. Společnosti s nedostatkem potravin či dokonce trpící hladem a podvýživou se pramálo zajímají o původ potravin, natož o způsob chovu zvířat z jakého pocházejí.
Názory a požadavky nezemědělské, většinové části společnosti se však nedají ignorovat. Svými postoji či dokonce odmítáním určitých potravin ovládají trh s danou komoditou. Příkladů z poslední doby je více, ať je to snížení konzumace hovězího masa jako důsledek výskytu BSE, či odmítání potravin ze zvířat krmených geneticky manipulovanými organismy (kukuřice, sója apod.), které nemá vůbec žádnou logiku. Nálad a postojů spotřebitelů se často chápou i nadnárodní řetězce, které se jich snaží využít jako nástroje konkurenčního boje. Konkrétní podoba známá například z Velké Británie je, že některé řetězce odmítají nakupovat maso ze zvířat chovaných jiným způsobem, než splňujícím požadavek na welfare. Tím donutí výrobce se těmto požadavkům přizpůsobit. I to je jeden z důvodů, proč bude muset odvětví chovu prasat požadavky na pohodový chov zvířat respektovat a začlenit je do tzv. „správné chovatelské praxe“, jako technologického postupu při produkci prasat.

Ing. Čestmír Pražák, CSc., Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, Praha

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down