V Metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace, kterou každoročně připravuje Státní veterinární správa a schvaluje Ministerstvo zemědělství, jsou stanoveny povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Její součástí jsou i programy vytvořené a schválené na národní i evropské úrovni. Jaké změny mohou chovatelé očekávat v roce 2022?
Změny v metodice odrážejí nové nařízení evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 429 z roku 2016, ale s účinností od 21. dubna letošního roku. Jedná se o nový legislativní rámec pro zdraví zvířat, na něž navazují další předpisy konkretizující opatření proti jednotlivým nákazám. Došlo například k posunutí termínu zdravotních zkoušek na inseminačních stanicích u skotu o dva dny, tj. do třiceti dnů, což se chovatelů nijak nedotkne. Dále je to rozšíření kódu pro sledování reprodukčního a respiračního syndromu prasat, což v rámci monitoringu přinese více vzorků. Státní veterinární správa předpokládá, že od příštího roku nastane změna pro chovatele ovcí a koz, a to v souvislosti se získáním statusu země prosté TSE, který bychom měli po splnění povinného sedmiletého monitoringu získat na základě žádosti zaslané Evropské komisi. Tím by se zrušilo stanovování genotypu prionového proteinu a vyšetřovala by se pouze uhynulá a utracená zvířata a zvířata starší osmnácti měsíců.
„Nejen, že to přinese finanční úsporu okolo dvou miliónů korun, ale chovatelům se tím výrazně zjednoduší přemísťování a nákup zejména plemenného materiálu,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy MVDr. Zbyněk Semerád.
Změnám se nevyhnou ani chovatelé včel. Ve snaze eradikovat hnilobu včelího plodu budou chovatelé muset mít vyšetření na uvedenou nákazu při přemísťování včelstev již od vzdálenosti tří kilometrů. To se týká i kočování. Poměrně významnou změnou je sledování nákazové situace u ryb a souvisí se zařazením koiherpesvirózy do nákaz, u nichž neplatí povinnost utracení ryb na základě laboratorního vyšetření, ale až v souvislosti s projevem klinických příznaků. Změn doznalo i vyšetření na aviární influenzu s tím, že obecně v chovech vodní drůbeže se už nebude v rámci monitoringu provádět sérologické vyšetření, ale bude se testovat metodou PCR. V případě pozitivního vzorku dojde k vyhlášení ohniska v chovu a k depopulaci ptáků. Vzorky s kloakálními či tracheálními výtěry od čtyřiceti kusů ptáků se budou posílat k vyšetření do národní referenční laboratoře ve SVÚ Praha, přičemž odběry v chovech budou zajišťovat úřední veterinární lékaři.
„Pro chovatele je důležitou informací to, že povinná vyšetření uvedená v metodice jsou hrazená státem. Příspěvky zahrnují jednak příspěvek chovatelům k úhradě ceny soukromému veterinárnímu lékaři za odběr vzorků a dále slouží k pokrytí nákladů na laboratorní diagnostiku, na níž stát přispívá částkou kolem 150 miliónů korun. Je tu i příspěvek chovatelům, kteří na odběr vzorků dostanou ze státní pokladny něco přes dvacet miliónů korun. Dalšími asi dvaatřiceti milióny korun se pak přispívá na vakcinaci proti salmonele v chovech drůbeže s produkcí konzumních vajec,“ doplnil ústřední ředitel SVS ČR.
