Přestože nosným tématem dvanácté mezinárodní konference Ochrana zvířat a welfare byla problematika zájmových chovů a akvakultury, některým aktuálním otázkám chovu hospodářských zvířat se nevyhnula. Podle prezentovaných informací je třeba především řešit přepravu zvířat na velké vzdálenosti a ochranu zvířat na jatkách.
V pavilonu profesora Klobouka proběhla vloni welfarová konference, kterou uspořádala Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně ve spolupráci se Státní veterinární správou a Ústřední komisí pro ochranu zvířat. Problematiku dodržování evropské legislativy na ochranu a pohodlí hospodářských zvířat zahájil ředitel Státní veterinární správy MVDr. Milan Malena. Z jeho vystoupení vyplynulo, že nejpalčivějším problémem je přeprava zvířat na velké vzdálenosti. Zatímco zachování podmínek pohody při transportu chovných zvířat je pro chovatele samozřejmostí, u zvířat převážených na jatky se podceňuje. Přitom přeprava je jedním z faktorů, jež se významně podepisuje i na kvalitě finálního produktu.
Komerční přeprava stále naráží na problémy vyplývající z doporučení pro transport zvířat nad osm hodin. Stále přetrvávají nedostatky v zajištění odpovídající péče zvířatům v místě zastávky, dále v nedostatečném ošetření zvířat, která se v průběhu přepravy zranila nebo i v nedůslednosti při vyplňování záznamů v jejich zdravotní dokumentaci. Z těchto důvodů se Státní veterinární správa ČR více zaměří na kontroly transportu zvířat, a to nejen v místech odpočinku jako dosud, ale po dohodě s policií i na trase přesunu.
„Díky spolupráci se soukromými veterinárními lékaři, ale i s Ústřední komisí pro ochranu zvířat (ÚKOZ) nebo i s nevládními organizacemi zabývajících se ochranou zvířat, například Společností pro zvířata, Nadací na ochranu zvířat nebo i Ligou na ochranu zvířat není k otázkám pohody zvířat lhostejná ani široká veřejnost. Stejně jako ÚKOZ a ochranářské organizace i my preferujeme přepravu masa a masných výrobků namísto živých zvířat,“ řekl k ožehavému tématu tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR Ing. Josef Duben.
Omračování jinak
Pravidla, která upravují způsoby omračování zvířat před porážkou, se v evropské legislativě objevila již před více než třiceti lety. V současnosti se postupuje podle upravené směrnice Rady č. 93/119/ES, jež obsahuje navíc požadavky na ochranu zvířat při poražení nebo utracení. Jakým směrem by se mohla ubírat nová pravidla zmírňující stres porážených zvířat – konkrétně prasat a drůbeže – se dozvěděla asi stovka účastníků konference ze závěrečné zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Zhodnocení uplatňovaných omračovacích systémů nezávislými odborníky z devíti členských zemí Evropské unie přineslo vedle návrhů na sjednocení některých minimálních hodnot za účelem docílení efektivního omračování i nové poznatky, které by v budoucnu měly vyústit v úpravu evropské legislativy.
V případě využívání elektrického proudu pro individuální omračování prasat se ve zprávě konstatuje, že vedle doposud jediného povoleného způsobu nasazení elektrod elektrických kleští na hlavu je možné použít další pozice také na tělo zvířete, z nichž některé mohou způsobit i jeho smrt. Pokud jde o omračování drůbeže, dále se akceptuje skupinové omráčení ve vodní lázni. Nově se doporučují hodnoty proudu, včetně kmitočtu a minimálního času působení proudu k omráčení zvířat. Dalším nezbytným požadavkem je, aby každý omračovací cyklus provozovatel průběžně monitoroval a získaná data uchovával pro kontrolu inspekčních orgánů. K ověření správné činnosti elektrického zařízení je nutností odpovídající kalibrovaný měřič proudu, popřípadě napětí.
Nově i směs plynů
Při omračování zvířat plynem musí být plynová past vybavena zvukovou a světelnou signalizací pro případ, kdy koncentrace neodpovídá nastavené hodnotě (80, respektive 90 objemových procent CO2). U vhodně navržené technologie omračování plynem se znehybnění zvířat nepožaduje. Podle stávajícího předpisu lze omračovacího efektu oxidu uhličitého využívat pouze u prasat.
V rozporu s dosud platnou legislativou je doporučení směsi různých plynů za účelem omračování prasat a usmrcování drůbeže. Navrhovaná schémata platí pro odzkoušené směsi plynů v kombinaci argonu, dusíku nebo jiného inertního plynu s kyslíkem nebo oxidem uhličitým. Zatímco v členských zemích se dosud tato metoda u prasat komerčně nevyužívá, u drůbeže se začíná rychle rozšiřovat. Důvodem je nižší pracnost, jež spočívá v odbourání některých činností (manipulace s drůbeží před porážkou, včetně navěšování a manipulace při vykrvování) dosud využívaného standardního postupu v případě vodní lázně.
Dobrý počin
V Česku nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, dohlížejí orgány Státní veterinární správy. Inspektoři třinácti krajských veterinárních správ spolu s městskou veterinární správou v Praze v rámci Programu ochrany zvířat například za rok 2004 evidovali v chovech hospodářských zvířat celkem 7906 kontrol. Odhalily nedostatky ve 426 případech, z toho podnět ke správnímu řízení byl podán 101krát.
Pro propagaci ochrany je jistě dobrým záměrem vydání multimediálního CD s názvem Etologie a welfare hospodářských zvířat, které za finanční podpory ministerstva zemědělství připravila Společnost pro zvířata. „Česká verze byla vytvořena podle slovenské předlohy a je určena pro zemědělské a veterinární školy, chovatele hospodářských zvířat a další pracovníky v zemědělství. Kromě textu a fotografií CD obsahuje také filmové a zvukové sekvence,“prozradila Ing. Dita Michaličková, předsedkyně jmenované ochranářské iniciativy. V CD jsou kapitoly věnované etologii a welfare skotu, dále prasat, ovcí a koz, drůbeže a koní. Kladně lze hodnotit také zařazení úplného znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, včetně aktuálních evropských směrnic k chovu hospodářských zvířat, což spoluvytváří ucelenou nabídku s ochranářskou tematikou.
