Moderní dojnice mají zvýšenou vnitřní tepelnou zátěž způsobenou vysokou produkcí mléka. Intenzivní selekce pro vysokou dojivost způsobila, že jsou méně odolné vůči měnícím se klimatickým podmínkám. Hypertermie způsobená prostředím u dojnic vede k významným ztrátám produkce.
TS je problém evidentní na celém světě. Snížený příjem krmiva je tradičně považován za hlavní faktor vedoucí k negativní energetické bilanci (NEB) působící pokles produkce mléka. TS negativně ovlivňuje různé parametry užitkovosti u mléčného skotu, kromě mléčné produkce, i růst a reprodukci, a proto představuje významnou finanční zátěž pro mlékárenský sektor.
Vzhledem k ekonomickým obavám vlivu TS na produkci mléka lze zmírňující strategie rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. Okamžité krátkodobé a dlouhodobé strategie zmírňování by měly být založeny na ochlazovacích opatřeních a zlepšených krmných postupech a příslušných suplementech. Dlouhodobé přístupy ke zmírnění jsou založeny na řádných investicích do pomůcek pro hodnocení TS a chlazení. Z hlediska termodynamiky chladného klimatu může být prospěšné krmit večer, protože teplo produkované během fermentace a metabolismu se přesouvá na večer, kdy je pravděpodobnější výskyt chladového stresu.
Nutriční dietární řešení
Pro kompenzaci sníženého příjmu způsobeného TS a vysokým tělesným teplem podávanými krmivy, lze zvýšit energeticky bohaté krmné dávky jako koncentráty. Zvýšení energetické hodnoty krmiva je velmi důležité. Tato praxe by však měla být prováděna opatrně, protože tento typ krmiva může být spojen s nižším pH v bachoru a acidózou. Doplňování zdrojů bílkovin, tuků, vitamínů a minerálních látek tepelně stresovaným zvířatům je nutné ke korekci jejich negativních energetických bilancí, protože tepelný stres vyvolává významný pokles DMI a významné zvýšení vylučování moči a potu obsahujících minerály. Vhodná je suplementace propionátem, také bikarbonáty (HCO3) by také mohly významně pomoci díky svým pufrovacím vlastnostem. Kvasnicové doplňky stravy jako Aspergillus oryzae a Saccharomyces cerevisiae jsou důležitými dostupnými možnostmi pro boj s negativními důsledky TS. Krmení konjugovanou kyselinou linolovou (CLA) zlepšilo NEB během TS, ale současně byl pozorován pokles mléčného tuku. Kyselina lipoová má ochranné působení a účinky napomáhající energetickému metabolismu, proto by suplementace kyselinou lipoovou mohla být užitečná. Stopové minerály, jako je Mn, Zn, Mo, P a Se, zlepšují metabolický stav a zlepšují celkový zdravotní stav dojnic. Vitamíny jako B-komplex, kyselina askorbová, vitamin E, niacin chráněný v bachoru a kyselina nikotinová jsou hodnoceny rovněž jako prospěšné. Některé extrakty léčivých rostlin a čisté formy účinných látek byly hodnoceny z hlediska jejich potenciální aplikace jako modifikátorů mikrobiální fermentace v bachoru k produkci těkavých mastných kyselin, které představují hlavní zdroj metabolizovatelné energie pro přežvýkavce. Velké změny v energetickém metabolismu jsou zodpovědné zejména za ztráty produkce mléka pod vlivem TS. Všechny tyto mechanismy končící výrobními ztrátami je třeba dále prozkoumat, aby bylo možné získat relevantní komplexní znalosti. Existuje řada zmírňujících strategií, které poskytují určitý stupeň úlevy dojnicím v tepelném stresu a následně zvyšují mléčnou produkci. Doplňky na bázi mastných kyselin, rostlinné extrakty, nová probiotika a doplňky na bázi mikrobů jsou novými cestami ke zmírnění TS.
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2022.*
