Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. v Praze Uhříněvsi, MZe ČR, Vědecký výbor výživy zvířat a Komise výživy odboru živočišné výroby ČAZV uspořádali 24. května již čtvrtou konferenci na téma aktuální dění v oblasti krmiv a zdraví zvířat.
roli vědeckého poradenství v systému zajištění bezpečnosti potravin a o činnosti EFSA přednášel v úvodu konference Ing. Petr Beneš z MZe ČR, odboru bezpečnosti potravin.
O látkách biologického původu kontaminujících krmiva a jejich identifikaci přednášela RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Zaměřila svou přednášku na geneticky modifikované plodiny, které jsou stabilní součástí krmiv používaných v EU. Mohou se v nich ale vyskytovat pouze schválené GMO. Ale protože je dovoz ze třetích zemí poměrně masivní, nelze se vyhnout ani příměsím nepovolených geneticky modifikovaných plodin.
S aktivitami akce FA 0802 „Feed for Health“ programu COST (Cooperation in Science and Technology) mezi lety 2008 až 2012 seznámil posluchače prof. Ing. Milan Marounek, DrSc. z VÚŽV Uhříněves. V době trvání akce se uskutečnilo 14 odborných setkání a konferencí, 36 krátkodobých vědeckých stáží, bylo publikováno 9 knih a vzniklo 30 projektů a dohod o spolupráci.
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. z Mendelovy univerzity z Brna si připravil prezentaci o aktualizaci předpisů v oblasti krmiv a doplňkových látek a přednášel také o vodní stopě. Vodní stopa je celkové množství přímo i nepřímo použité sladké vody používané jednotlivcem, společností produkcí atd. přepočtené na definovanou jednotku. USA a v poslední době i Evropa jsou největším spotřebitelem vody s přibližně 6800 l vody na den a osobu včetně zemědělství a průmyslu. Na produkci 1 kg hovězího masa se spotřebuje 15 145 l vody, na kg ovčího masa 10 412 l, vepřového 5988 l a drůbežího 4300 l vody.
Závěrečné prezentaci o toxických látkách přírodního původu v krmivovém řetězci se chopil
prof. RNDr. Lubomír Opletal, CSc. z |Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Rozdělil rostliny, které mohou obsahovat látky toxické pro zvířata na skupinu látek ovlivňujících kardiovaskulární systém, látky navozující fotosenzibilizaci, ovlivňující dýchací systém, systém reprodukční a látky ovlivňující kvalitu mléka.
Více si přečtete v týdeníku Zemědělec a časopisu Krmivářství.
