Cyklus seminářů pro chovatelskou praxi, které pod názvem VÚŽV FEST pořádá Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., odstartoval perspektivami přeštického černostrakatého plemene prasat v podmínkách globalizovaného trhu. V zaplněné zasedací místnosti uhříněveského ústavu se účastníci premiérového semináře dozvěděli nejen o historii plemene zařazeného mezi genetické rezervy, o koncepci plemenitby do roku 2020 a alternativních přístupech ve výkrmu, ale také například o tom, čím se maso přeštíků odlišuje od jatečné produkce konvenčně chovaných hybridů prasat.
Cílem metodiky stanovující strategii chovu a provádění a hodnocení kontroly užitkovosti a zdraví u přeštického černostrakatého prasete, kterou vypracoval kolektiv odborníků z Jihočeské univerzity pod vedením prof. Václava Matouška, rozhodně není zvyšování užitkovosti tohoto plemene, které by mělo zůstat na stejném stupni prošlechtění, ale snížení nákladů na jeho chov. V této souvislosti se pro přeštické černostrakaté plemeno prasat ceněné pro svou nenáročnost a adaptabilitu nabízí varianta v podobě alternativního chovu. Speciální extenzivněji směrovaný výkrm je postavený jak na úspoře koncentrovaných krmiv, tak na kvalitě finálního produktu. Výrobky z masa přeštického černostrakatého prasete by se ale měly odlišovat od finální produkce již zavedených značek. Tyto produkty s přidanou hodnotou by tak při současném způsobu zpeněžování mohly pomoci snižovat propastný rozdíl v ekonomice chovu přeštického černostrakatého plemene a moderních genotypů prasat.
Jedinou možnou cestu, která řeší budoucnost přeštíků asi nejlépe, vystihuje slogan: „Zachráníte nás tím, že nás sníte,“. Jeho tvůrci vkládají naděje do informovaného spotřebitele, který upřednostní dokonale křehké, voňavé maso domácí provenience. Ovšem bez vypracovaného systému marketingu to nepůjde.*
