Dvoudenní program letošní ovčácké konference v Seči v Železných horách byl pestrý. Ke stěžejním bodům patřily odborné přednášky, zaměřené na pastvu ovcí a koz v chráněných územích. Nechyběly ani informace o změnách v legislativě a o tažení Evropské unie proti virovému onemocnění bluetongue u přežvýkavců, která by se mohla objevit i v našich chovech.
Svaz chovatelů ovcí a koz ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně uspořádal za podpory Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a ZO ČSOP Bílé Karpaty, jako partnera projektu United Nations Development Programme z produkce Světového fondu životního prostředí – GEF, již devátou konferenci. V rámci programu bylo také připomenuto významné životní jubileum prof. Ing. Františka Horáka, CSc., a ocenění jeho celoživotní práce.
Novinky v legislativě
Chovatelská diskuse nad nařízením Evropské unie, kterým se upravují povinnosti chovatele stanovené zákonem č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, vyústila na základě loňské konference v jednání zástupců Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR s odborem živočišných komodit MZe. „Na jaře jsme se s ministerstvem zemědělství podíleli na zapracování některých našich připomínek do prováděcích vyhlášek zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. Pro chovatele je asi nejpodstatnější změnou to, že vlastní výkon plemenářské práce se přenáší na svaz, potažmo jeho krajská sdružení. To svazu umožňuje šlechtitelský program utvářet, popřípadě ho měnit podle aktuální potřeby. Chceme, aby si chovatelé sami řekli, kam šlechtění jednotlivých plemen směřovat. To platí i o zjišťování užitkových vlastností chovných zvířat, vyjmenoval dílčí úspěch předseda svazu Ing. Vít Mareš a pokračoval ve výčtu dalších. „Ze všech prováděcích vyhlášek je dosud neschválený předpis k označování a evidenci, do kterého jsme zapracovali většinu podnětů od chovatelů. Kromě povinnosti značení jehňat do dvou měsíců věku a možnosti výběru ze dvou typů známek zejména to, že chovatelé mohou prodávat zvířata i do neregistrovaného hospodářství. Podmínkou ale je vyplnění zvláštního tiskopisu ve třech kopiích, z nichž jedna zůstane prodávajícímu, druhá kupujícímu a třetí se posílá do Hradišťka pod Medníkem Českomoravské společnosti chovatelů. Uváděná prováděcí vyhláška je zatím ve vnějším připomínkovém řízení a mohla by být schválena ještě do konce roku.“
Předseda chovatelů ovcí a koz před více než 150 přítomnými delegáty rovněž avizoval, že ještě minimálně dva roky se budou přímé dotace rozdělovat podle dosavadního zavedeného scénáře. Pak se uvidí, zda Evropská unie prosadí i přes nesouhlas některých svých členů navrhovanou změnu pravidel, která by měla platit od roku 2009.
Domácí porážky v ohrožení
Letos rozvířil poklidnou atmosféru v sále Junior centra Seč příspěvek o právních úpravách porážení ovcí a koz, který prezentoval MVDr. Petr Chloupek, Ph.D., z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Porážka domácích malých přežvýkavců probíhá většinou na jatkách, ale při dodržení stanovených podmínek pro porážení, a to jak z pohledu ochrany zvířat proti týrání, tak veterinárních a hygienických požadavků je možná i v hospodářství chovatele.
Podle prováděcí vyhlášky č. 382/2004 Sb. k zákonu na ochranu zvířat proti týrání jsou pro oblast porážení ovcí a koz stanoveny požadavky na odbornou způsobilost osob provádějící na jatkách porážku jatečných zvířat, dále upravují podmínky vykládky, přehánění, ustájení, fixace, omračování, vykrvování, porážky, utrácení nebo jiného usmrcování hospodářských zvířat. Pro podmínky domácí porážky jsou například požadavky na způsobilost osob benevolentnější, jsou postavené na praktických zkušenostech.
Druhou oblast právních předpisů upravující porážení ovcí a koz reprezentuje zejména zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. „Pokud není stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených jmenovaným zákonem, zvláštními právními předpisy a předpisy Evropských společenství. Jatečná zvířata, s výjimkou skotu včetně telat, koní, oslů a jejich kříženců a jelenovitých z farmového chovu mohou být poražena v hospodářství chovatele, pokud je jejich maso a orgány určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka). Toto maso a orgány podléhají veterinárnímu vyšetření, jestliže o toto vyšetření požádá chovatel, anebo tak stanoví krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci,“ píše se v dokumentu.
„Veterinární zákon domácí porážku ovcí a koz nezakazuje. Ovšem striktní dodržovaní některých nařízení Evropského parlamentu a Rady možnost domácí porážky ve svých důsledcích vylučuje. V tomto kontextu mezi nejdůležitější patří nařízení č. 853/2004, jež stanoví zvláštní hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu, a dále nařízení č. 1774/2002, o hygienických pravidlech, týkajících se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.
V rámci hygienických balíčků je pro chovatele nejpodstatnější informací to, že veškerá zvířata starší osmnácti měsíců podléhají bez výjimky povinnosti vyšetření na TSE, jež se provádí výhradně na jatkách. Zavedenou praxi domácích porážek malých přežvýkavců znesnadňuje také povinnost jatečné likvidace specifického rizikového materiálu, tedy lebky včetně mozku a očí, dále krčních mandlí a míchy od zvířat starších jednoho roku. Určitým řešením by mohla být likvidace specifického rizikového materiálu prostřednictvím asanačních podniků, v tom případě ale chovatelé musejí jeho množství evidovat,“ uvedl v diskusi MVDr. Chloupek.
Nemoc modrého jazyka zasáhla Evropu
Na konferenci zazněla informace o exotické bluetongue, katarální horečce ovcí. Potom, co bylo jmenované virové onemocnění zjištěno letos v létě v Nizozemsku, Belgii, SRN a Francii, je zřejmé, že přestává být výhradní záležitostí jižněji položených států Evropy. Oteplováním kontinentu počínaje a nárůstem mezinárodní přepravy zvířat konče roste riziko ohrožení jmenovaným virovým onemocněním také na našem území.
„Bluetongue není nakažlivé onemocnění. Přenášejí ho tiplíci rodu Culicoides. Původně afroasijský druh Culicoides imicola se nyní uplatňuje jako vektor v jižní Evropě. Ze studenomilných tiplíků, například Culicoides absoletus, Culicoides pulicaris nebo Culicoides impactatus je u nás hojně rozšířený zejména prvně jmenovaný druh. Všechny ale mají společné to, že samičky potřebují k dozrání svých vajíček krev hostitele a vlhké prostředí, kde se může zdárně vyvinout další generace. Její vývoj probíhá přes vajíčko, larvu a kuklu a podle podmínek prostředí trvá dva až šest týdnů. Samičky nežijí déle než dva týdny, během kterých vyhledávají hostitele každý třetí den. Aktivně se rozšiřují do vzdálenosti dvou kilometrů, ale za pomoci větru mohou zdolat i stokilometrové vzdálenosti,“zahájil své vystoupení vedoucí ochrany zvířat Státní veterinární správy MVDr. Zbyněk Semerád.
U zmiňované virózy přežvýkavců bylo zjištěno 24 různých sérotypů, z nichž sérotypy 1, 2, 9, 16 vyvolávají klinické projevy u skotu, ovcí i dalších přežvýkavců. Uvádí se, že u ovcí jsou klinické příznaky nejvýraznější. Projevují se například nechutenstvím, otoky v oblasti hlavy, sliněním, výtokem z nosu, puchýři na jazyku a změnou jeho zbarvení. U infikovaných zvířat se ale v důsledku napadení orbivirem z čeledi Reoviridae může vyskytnout i krvavý průjem nebo zánět korunkového kloubu s projevy kulhání. Při subakutní formě onemocnění mohou být příznaky podobné, ale s nižší úmrtností, nebo je u zvířat pozorována pouze zvýšená teplota. Lehčí, atypická forma katarální horečky vyskytující se u skotu, koz a volně žijících přežvýkavců je pro svou absenci klinických příznaků zákeřná, protože se může nepozorovaně šířit mezi vnímavými druhy, hlavně ovcemi.
„Podmínkou přenosu virového onemocnění bluetongue je nejen přítomnost vektoru a vnímavých zvířat, ale i viru a příznivých podmínek k jeho namnožení. Výskyt bluetongue letošního 18. srpna ve čtyřech farmách v Nizozemsku ukázal, že se virus velmi rychle šíří. Za dva měsíce už bylo ve jmenovaném státu 260 případů. Mimo Nizozemsko byla ve stejnou dobu katarální horečka hlášena ještě z Belgie, SRN a Francie. Není pravděpodobné, že v klimatických podmínkách severozápadní a střední Evropy tiplíci, kteří se zdržují v okolí objektů s ustájenými zvířaty, přežijí zimu. Nové případy lze očekávat nejdříve v květnu, kdy začne být aktivní nová generace samiček, které infikují vnímavého hostitele,“ upřesnil MVDr. Semerád.
Evropská komise přijala přísná opatření, z nichž pro bluetonguem postižené země vyplývá povinnost vymezit ochranná pásma, ohnisko o poloměru 20 km, dále stokilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru 150 kilometrů. A v rámci přijatých opatření se v postižených oblastech nesmí obchodovat s živými zvířaty, jejich spermatem, vajíčky, a embryi získanými po 1. květnu letošního roku.
