Ve spletité pavučině vzájemných vztahů, která se skrývá za slovy uvedenými v titulku, by každý správný a problematiky znalý zootechnik mohl dozajista vyprávět dlouhé hodiny. Znalosti a zejména praktické zkušenosti s nimi má jistě každý. Co k nim přidat pár dalších? Vědci, chovatelé a poradci se dlouhá léta domnívají, že snížení plodnosti dojeného skotu je primárně způsobeno negativní energetickou bilancí vysokoprodukčních dojnic na vrcholu laktace.
Ze zahraničních zdrojů připravili pro časopis Náš chov Ing. Ota Beran a Ing. Anna Marcinková, BM Profit.
Nyní to alespoň u některých plemen a populací vypadá, že máme šanci nalézt i genetické vysvětlení tohoto faktu. Výsledky studií ukazují, že minimálně v případě jednoho z dojených plemen je nepříznivá korelace mezi mléčnou produkcí a plodností způsobena delecí poměrně jednoduché genové sekvence. Budoucnost ukáže, kolika plemenům a populacím tento objev přímo pomůže na cestě k lepším zítřkům v otázce plodnosti a u kterých bude jen určitým ukazatelem označujícím cestu, kterou se lze vydat při hledání příčin.
Další hypotézou, která byla ověřována, bylo, zda omezení zánětlivých projevů v průběhu okoloporodního období bude mít pozitivní vliv na přechod krávy z období březosti do laktace a sníží se četnost i závažnost výskytu metabolických poruch, které mají svůj počátek právě v tomto období.
Není to jen energie, co je třeba k vysoké mléčné produkci. Dojivost i nutriční hodnotu mléka ovlivňuje do značné míry také minerální výživa. Zdaleka nejdůležitějším prvkem je vápník. Zásobárnou vápníku je kostra dojnice a jeho nedostatek může mít v některých fázích života dojnice poměrně závažné a někdy až fatální následky.*
Celý článek si přečtete v časopisu Náš chov 2/2014.
