V rámci cyklu seminářů VÚVeL Academy VIII – od výzkumu k praxi v chovech hospodářských zvířat proběhl koncem dubna seminář na téma zákaz užívání ZnO a možnosti řešení průjmových onemocnění selat a výkrmových prasat. O klostridiích u novorozeneckých průjmů informoval MVDr. Jan Bernardy, Ph.D.
Ing. Jan Stibal (ředitel SCHP, z. s.) mluvil o situaci chovatelů prasat, o zvyšování nákladů a cenách vepřového masa. Ceny obilovin stále rostou. Stavy prasnic klesají v celé Evropské unii kromě Španělska, kde stoupají. Pokud jde o vývoj nákladů, letos v lednu byly na krmiva 22,63 Kč na kg hmotnosti, cena energií od loňského roku stoupla o 300 % na 3,98 Kč (vloni to bylo 1,15 Kč), celkové náklady tak vzrostly na 39,02 Kč (vloni 32,11 Kč). Realizační cena je asi 28,46 Kč, a proto je rozdíl 10,56 Kč. Chovatelé prasat tedy produkují s velkou ztrátou, přičemž takové problémy mají již od loňska ztráta 6,90 Kč).
Vlastní zkušenosti s řešením průjmových onemocnění selat popsal MVDr. Arpád Csörgő, praktický veterinární lékař z Gabčíkova.
FirmsFarms Gabčíkovo s. r. o. chová celkem 2300 prasnic, zatýrej se narodí 1750 selat a odstaví 1500 týdně. Prodávají se selata v hmotnosti 25 kg (35 000 za rok), do hmotnosti 115 kg se ročně vykrmí 35 000prasat. Genetika prasat je DANBRED, sami si odchovávají prasničky (ale od roku 2020 dováží 150 prasniček z Dánska) Poprvé prasničky inseminují ve věku 33–35 týdnů, při hmotnosti 140–150 kg. Výkrmny prasat jsou na jiné farmě než chov prasnic.
V chovu vakcinují zaměřují se na welfare a pravidelné kontroly ve stájích. Důležitá je vnější (oplocení, karanténa dob´vážených zvířat) i vnitřní biosekurita (vstup zaměstnanců na farmu, manipulace mezi stájemi a farmami). Probíhají přísnější denní kontroly.
Cíli v užitkovosti farmy je 16,5 selat živě narozených, 14,5 odstavených, mortalita 12 %, obrátkovost 2,35 a 34 selat na prasnici a rok.
O clostridiích jako spolupůvodcích novorozeneckých průjmů informoval MVDr. Jan Bernardy, Ph.D. (VÚVeL)
Klostridiové infekce postihují mláďata hospodářských zvířat, nejčastěji prasat a přežvýkavců. Infekce u prasat vzniká perorálně, bakterie se rychle množí v poslední časti tenkého a v tlustém střevě a onemocnění je omezeno na prvních 48–72 hodin. Brání mu pasivní imunita z mleziva imunní matky a u odstavených selat se vyskytuje jen vzácně. C. perfingens se mezi prasaty šíří pozřením bakteriálních buněk nebo spor z materiálu kontaminovaného infikovaných trusem, či po narození od prasnice. Stává se to v chovech s nedostatečnou hygienou a kontaminovaných vybavením a oblečením.
Selata hubnou, mají konečník postříkaný nažloutlými výkaly s hlenem, jsou krémové nebo prstovité. Prevencí je vakcinace prasnic 2–4 týdny před porodem, k léčbě lze použít perorálně i injekčně penicilin , ampicilin brzy po narození. Zlení hygieny může zastavit propuknutí nákazy, ale trvalejších kontroly se podle MVDr. Bernardyho dosáhne vakcinací.
Možnost řešení salmonelových průjmů pomocí vakcinace byl název přednášky MVDr. Jána Matiašovice, Ph.D. (VÚVeL).
O příčinách a řešení poodstavových průjmů mluvil MVDr. Jiří Malášek.
O budoucnosti užívání VLP v terapii průjmů v chovech prasat přednášel MVDr. Jiří Bureš, ředitel ÚSKVBL.
Doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D. (VÚVeL)vysvětlil využití probiotik jako alternativy k léčbě průjmů selat.
*
