Vítězem 15. ročníku soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku se stala Farma u lesa rodiny Šonkových ze Sudoměřic u Bechyně. Předci selského rodu Šonků byli nedlouho poté, co roku 1569 zakoupil bechyňské panství Petr Vok z Rožmberka, pozváni, aby se zde usídlili a pomohli pozvednout selský a myslivecký stav v této chudé oblasti. Povedlo se a i díky jejich potomkům se tu sedlačině daří dodnes. Jedním z důkazů je bezesporu Farma u lesa rodiny Šonkových v Sudoměřicích u Bechyně, které se navíc za posledních několik let podařilo posunout hranice hospodaření o notný kus dál. Tam, kde zemědělství volně navazuje na celou řadu dalších aktivit prospěšných pro danou obec a její obyvatele, ale i širší okolí.
„Statek, ve kterém dnes žijeme a který byl v té době v Sudoměřicích největší, vybudoval společně se svojí matkou a sourozenci děda František. Ten musel v roce 1917, ve svých devíti letech, kdy padl ve válce jeho otec, hodně rychle dospět a o spoustu věcí se postarat. Hospodářství s dvanácti hektary polností, osmi kravami, dvěma páry koní, prasnicemi a výkrmem býčků za jeho éry vzkvétalo, nebál se ani pěstování méně tradičních plodin včetně kmínu či bylinek, pracoval v lese, povozničil. Když bylo hospodářství opravdu slušně zajeté, přišla kolektivizace a děda, aby se vyhnul vystěhování rodiny, nuceně vstoupil do JZD,“ vypráví Jiří Šonka, který na dědečkův odkaz navázal na jaře roku 1991.
Tehdy dal na radu svého otce, uznávaného odborníka na chov drůbeže u nás, autora mnoha odborných knih a publikací a dlouholetého vedoucího výrobního oddělení v drůbežářském podniku Xaverov, Františka Šonky, a na původním rodinném statku otevřel prodejní středisko drůbeže. Nabízel odchovaná i rozkrmená brojlerová kuřata, nosné kuřice, krůťata, kachny i husy. O rok později v těsné blízkosti statku, „na zelené louce“, vybudoval první dvě haly na výkrm brojlerů s kapacitou 50 tisíc kusů, několik let nato pak další dvě.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 3/2017
