O vítězství domácího týmu i ceně mléka – jaké byly dojmy z Nekoře?

Podhůří Orlických hor se letos opět stalo centrem pozornosti chovatelů skotu. Orlický pohár, prestižní přehlídka českého strakatého skotu, přinesl nejen oslavu šlechtitelského úsilí, ale i reflexi aktuálního stavu českého mléčného sektoru. Zmapovali cestu k vítězství domácího celku a propojili dojmy z akce s výsledky další klíčové soutěže, kterou je Mléčná farma roku.

Atmosféra v Nekoři byla od rána nabitá očekáváním. Pro domácí podnik Klas Nekoř šlo o výjimečnou událost – nejen jako pro hostitele, ale především jako pro chovatele. Když byla jejich kráva rozhodčím zvolena za vítězku, radost týmu byla nefalšovaná. „Jsme nadšení, protože jsme tomu dali velké úsilí. Byla to trošičku překvapení, protože konkurence byla velká,“ neskrýval emoce ředitel podniku Ing. Leoš Říha.

Úspěch na podobné výstavě však není otázkou náhody. Je to výsledek intenzivní přípravy, která v Nekoři trvala dva měsíce. Pro Lucii Kacálkovou, místní výživářku, a Květu Martínkovou, které krávy v ringu vodily, znamenal triumf osobní satisfakci. „Pro mě jako výživářku je to hlavně o tom, aby ty krávy dojily a aby byly zdravé. Snažíme se, aby krmivo bylo zdravotně nezávadné a výživné, jak si přejeme,“ vysvětluje Lucie Kacálková s tím, že bez správné kondice by zvířata v ringu nikdy nemohla takto uspět.

Orlický pohár versus Mléčná farma roku

Zatímco Orlický pohár je primárně o exteriéru plemenného skotu, s hosty rozhovoru v Nekoři jsme hovořili ještě o jiné prestižní metě: Mléčné farmě roku. Tato soutěž představuje pro české chovatele odlišný, ale stejně důležitý typ výzvy.

Podle Ing. Vandy Rektorisové, ředitelky Regionální agrární komory Pardubického kraje je Mléčná farma roku „srdcovkou“ a prestižní záležitostí. „Je to trošičku jiný model než na Orlickém poháru. Zatímco tady se hodnotí exteriér, v Mléčné farmě roku se sledují úplně jiné parametry soustředěné na mléko, zdraví a efektivitu,“ vysvětluje Rektorisová. Pardubický kraj, který se pyšní třetí nejvyšší intenzitou chovu v republice, v této soutěži pravidelně exceluje, zejména v kategorii kombinovaného plemene – českého strakatého skotu.

Pro podniky, jako je Klas Nekoř, je účast v Mléčné farmě roku možností, jak svůj chov porovnat s jinými z ekonomického, produkčního i zdravotního hlediska. Jak doplňuje ředitel Říha, jde o „další ze střípků toho, co potřebujeme pro chov dělat – posouvat ho z hlediska ekonomiky i propagace jako takové“. Soutěž Mléčná farma roku totiž nekouká jen na to, jak kráva vypadá v ringu, ale analyzuje tvrdá data: užitkovost, kvalitu mléka (obsah složek, somatické buňky), reprodukční ukazatele a celkový management stáda.

Ekonomická realita: Cena mléka

Navzdory výstavním úspěchům a špičkovým výsledkům v soutěžích však nad tuzemským chovem dojených plemen visí stín ekonomické nejistoty. Radost z pohárů ostře kontrastuje s aktuální výkupní cenou mléka. „Cena je na svém dně, a to dno je pod 10 korunami. To znamená, že ekonomicky proděláváme, stejně jako většina prvovýrobců mléka,“ upozorňuje Leoš Říha.

Vanda Rektorisová potvrzuje, že veškeré náklady na krmiva, pracovní sílu, šlechtění a zootechnickou práci se v aktuální ceně nereflektují. „Před půl rokem jsme měli mléka málo, za půl roku ho máme hodně, až se to takto markantně promítlo na cenách. Tu cenu bohužel netvoří český zemědělec, je tvořena celosvětově a my jsme malými pány,“ komentuje Rektorisová.

Podrobněji v Našem chovu 7/2026.