O welfare a biosekuritě na konferenci v Krakově

„Živočišná produkce v měnícím se světě“ to byl název třetího regionálního setkání EAAP (European Federation of Animal Science) v Krakově, kterého se účastnili i čeští zástupci z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., respektive řešitelský tým z oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí, a Mendelovy univerzity v Brně. Během tří dnů vystoupila řada odborníků z celé Evropy s tím, že přednášející se nejvíce věnovali chovu skotu. Ale i z těch několika málo vystoupení a posterových sdělení týkajících se chovu prasat bylo zřejmé, že výzkum v tomto segmentu živočišné produkce směřuje na welfare, životní prostředí, uhlíkovou stopu živočišných produktů a biosekuritu.

Nejvíce prostoru dostala témata zahrnující welfare a biosekuritu.  

Welfare versus ekonomika

Přednášející dr. Irene Camerlinková z Institutu genetiky a biotechnologie Polské akademie věd se zaměřila na souvislost welfare a ekonomických nákladů a ochoty chovatelů investovat do zlepšení životních podmínek zvířat. Výzkum ochoty zemědělců platit za zlepšení dobrých životních podmínek zvířat ukazuje, že zemědělci mají různé motivace, založené na obchodních záměrech a cílech v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a dá se konstatovat, že celkově je jejich ochota nízká. Je to i proto, že legislativa a směrnice pro zlepšení dobrých životních podmínek zvířat často zahrnují velmi nákladná řešení. Výzkum finančních nákladů a přínosů strategií pro zmírnění dopadů na dobré životní podmínky zvířat je navíc omezený, a proto zemědělci čelí velkým finančním rizikům. Aby byly hospodářské podniky s chovem hospodářských zvířat udržitelné, musí standardy dobrých životních podmínek zvířat splňovat požadavky spotřebitelů a zároveň vést k ziskovým výsledkům. Na základě výzkumu a příkladů z praxe uvedla dr. Camerlinková několik změn v podobě zvýšení produktivity nebo snížení nákladů, které i bez velkých investic přinášejí ekonomické výsledky. Mezi hlavní výzvy patří zlepšit zdraví zvířat, snížit chronický stres prostřednictvím pozitivních interakcí mezi lidmi a zvířaty a poskytnout příležitost pro druhově specifické chování. Například prevence okusování ocásků prasat ve výkrmu nemusí být finančně nákladná a může přinést značný ekonomický efekt. Opatření jako jsou poskytnutí materiálu pro manipulaci (sláma), dostatečná ventilace, přiměřená hustota zvířat v kotcích, preventivní monitoring zdravotního stavu mohou snížit výskyt tohoto problému a zároveň přinést finanční benefit. Podle literatury může být výše ztráty způsobené okusováním ocásků a následným výskytem lézí a infekcí až 19 euro na kus.

Na téma welfare byla zaměřena i posterová prezentace řešitelského týmu z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., respektive oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí a Mendelovy univerzity v Brně, v níž výzkumníci představili výsledky dvouletého sledování reprodukční užitkovosti prasnic a selat ustájených ve třech typech porodních kotců. Že se jedná o téma stále aktuální dokazoval zájem řady účastníků konference, včetně výše zmíněné dr. Camerlinkové.

Biosekurita v chovech prasat

Zlepšení biologické bezpečnosti na farmách chovu hospodářských zvířat zlepšuje zdraví, welfare a produktivitu zvířat a zároveň snižuje používání antimikrobiálních látek. K tomu je však třeba nejprve posoudit současnou úroveň biologické bezpečnosti. Touto problematikou se zabývá mezinárodní projekt Horizon Europe BIOSECURE, který posuzoval postupy biologické bezpečnosti v systémech produkce na farmách v sedmi zemích jako jsou Dánsko, Estonsko, Maďarsko, Irsko, Rumunsko, Španělsko a Nizozemsko. Výsledky projektu představila dr. Evelien Biebaut z univerzity v Ghentu. S využitím systému hodnocení biologické bezpečnosti Biocheck.UGent byla v letech 2023 až 2024 shromážděna data na 396 farmách, včetně farem s chovem prasat. Prostřednictvím dotazníků bylo vypočítáno skóre pro celkovou, interní a externí úroveň biologické bezpečnosti. Farmy s indoor chovem prasat měly vyšší celkové skóre biologické bezpečnosti než venkovní systémy ve všech zemích. Externí skóre biologické bezpečnosti obecně převyšovalo interní skóre. Celkové rozdíly v biologické bezpečnosti mezi zeměmi byly minimální. Pro zájemce z České republiky je systém rovněž dostupný (https://biocheckgent.com), hodnocení je stále aktivní. Dotazníky lze vyplnit zdarma online a uživatel obdrží zprávu s úrovní biosekurity na farmě (skóre do 100 %), ve které je zhodnoceno, které kategorie biologické bezpečnosti jsou již na farmě zavedeny, ale zejména, kde je stále prostor pro zlepšení. Z České republiky bylo vyhodnoceno 63 dotazníků pro konvenční chovy prasat, přičemž úroveň externí biosekurity odpovídala skóre 73 %, interní 68 % a celkové skóre činí 71 %. V systému lze vyhledat také porovnání s jinými státy, například Belgie dosahuje celkového skóre také 71 %, Německo s 235 hodnocenými dotazníky dosahuje pouze 60 %, Polsko (221 hodnocených dotazníků) 73 %.  Z dat, která lze v systému získat vyplývá, že úroveň biosekurity v České republice je na vysoké úrovni a srovnatelná s chovatelsky vyspělými státy.

Více se dočtete v článku Ing. Evy Weisbauerové, Ph.D., Ing. Jaroslavy Bělkové, Ph.D., a Dr. Svitlany Karvanové, který vychází červencovém čísle časopisu Náš chov.*