V prosinci loňského roku proběhlo tradiční dvoudenní setkání chovatelů holštýnského skotu v Seči spojené s odborným seminářem a vyhodnocení chovatelské soutěže. Přednášky byly věnovány také zdraví mléčné žlázy a detekci mastitid a jejich léčbě.
V úvodním referátu seznámil ředitel svazu doc. ing. Jiří Motyčka, CSc. posluchače s aktuálními úkoly Svazu chovatelů holštýnského skotu.
Důležitou problematikou se ve své přednášce zabýval Ing. Jiří Machek, vrchní ředitel sekce komodit MZe ČR, a to dotační politikou státu pro rok 2013.
Dalšími tématy přednášek byly nové poznatky biotechnologií a molekulární genetiky (Ing. Josef Pazdera, CSc.), zdroje dusíkatých látek v krmivu dojnic a alternativy ke tradičním krmivům (Ing. Pavel Koukal, Ing. Jiří Kostkan – Mikrop Čebín, a. s. ) či parazitózy mléčného skotu (MVDr. Tomáš Jirásek – Mevet, spol. s r. o. )
Signály vemene
Přednášku na téma jak porazit mastitidy a udržet zdravé vemene si připravil Drs. Bertjan Westerlaan, praktický lektor „Cow signals“ z Nizozemska.
V úvodu řekl, že onemocnění vemene je stresem pro farmáře a naruší jeho denní rutinu, zvyšují se náklady ošetřování krav a je samozřejmě velkým a často bolestivým problémem pro samotné zvíře. V Nizozemsku mívá mastitidu kolem 25 % krav a jeden případ jej í klinické formy znamená průměrně zvýšení nákladů o 225 euro. ¨
Ale také subklinické mastitidy představují pro chovatele velké ztráty. Stoupá počet somatických buněk (PSB) v mléce a také se snižuje mléčná užitkovost. Při zvýšení PSB na 400 000 v ml mléka, dochází u jedné dojnice ke snížení užitkovosti asi o 2,1 kg, což ve stádě 100 krav představuje 200 kg mléka denně.
Pro zajištění zdravého vemene ve stádě dojnic se musí podle Bertjana Westerlaana splnit několik zásad. Jednou z nich je kontrola zdravotní situace ve stádě, dále snížení infekčního tlaku a zajištění správného postupu při dojení. Velmi důležité je zajištění imunity zvířat dané jejich dobrých zdravím.
Při kontrole stáda, stáje dojnic by se chovatel měl dívat, přemýšlet a jednat. Měl by zjistit v čem je problém se zdravím vemene a stanovit si cíle, kterých chce v budoucnu dosáhnout. Podle přednášející je nezbytné pozorovat dojnice, uvědomit si, co říkají, co to znamená a jaké zásahy se musí udělat.
Farmář by měl dokázat posoudit, proč dochází k infekcím vemene a zda jsou mastitidy kontagiózní či environmentální. V případě kontagoizních mastitid, způsobovaných např. Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae či Streptococcus dysgalactiae se v průběhu dojení můůže nakazit od jedné krávy sedm dalších. Proto je nezbytné takové dojnice léčit a izolovat a vždy je dojit až jako poslední. Dodržovat při dojení hygienu, používat jednorázové, resp. pro každou krávu čisté utěrky a dojiči by měli mít rukavice.
V případě environmentálních mastitid, které vznikají díky mikroorganismům z vnějšího prostředí, jako jsou Escherichia Coli a Streptococcus uberis, je pro snížení infekčního tlaku nezbytné udržovat stáj suchou a čistou stejně jako podestýlku. Čisté krávy, znamenají i čistá vemena.
Dojnice, které jsou celkově zdravé, jsou odolnější vůči zánětům vemene. Rozhodující je, aby byly optimálně kmeny a měly možnost dostatečně odpočívat na suché podestýlce. Negativně se na zdraví krav odráží přeplněnost stáje, špatné mikroklima či dlouhá doba dojení. Kulhající krávy málo pijí, špatně žerou a neodpočívají. Také metabolická onemocnění mají negativní vliv na zdraví vemene. U dojnice se subklinickou ketózou roste riziko zvýšení PSB a vznik mastitidy o 50 %. Rizikové je zejména období okolo otelení.
Důležitým bodem v odolnosti k mastitidám je vlastní bariéra vemene. Proto je velmi důležité nezničit strukový kanálek a keratinovou zátku například při dojení špatně seřízeným dojicím zařízením. Po dojení by kráva měl alespoň 20 minut stát u zábran nebo u žlabu, kam je dobré doplnit čerstvé krmivo, než si půjde lehnout do boxu, kde musí být čistá suchá podestýlka.
Asi třetina klinických mastitid je neléčitelná. Ale pro léčení ostatních je třeba mít přesný léčebný plán. Včasné rozpoznání mastitidy a jejich okamžitá léčba je podle přednášejícího rozhodující. Současně s tím se musí řešit další nedostatky v oblasti ustájení a krmení. Dojnice s neléčitelnými záněty mléčné žlázy se vyřadí, stejně jako ty, u kterých se mastitida opakuje třikrát po sobě v krátkém období. Neměli bychom léčit všechny krávy, u kterých došlo jednorázově ke zvýšení počtu somatických buněk, protože jejich počet může být při příštím měření klesnout. Ale pokud se vysoký počet somatických buněk objeví i podruhé, léčení je nezbytné.
Kolem 50 % mastitid je způsobeno dojicím zařízením. Podle signálů, kterých si všimneme na strucích (kalózní struky, struky s prstenci, s krváceninami ,vlhké struky), poznáme, že dojicí zařízení nepracuje optimálně. Kromě dodržování hygieny při dojení včetně postdipingu, by měl farmář také řídit časový průběh dojení. Krávy by měly do dojírny přicházet rychle a klidně, v čekárně by měly mít dostatek prostoru (1,8 m2 na kus) a odchod z dojírny by měl být také rychlý.
Pro udržení dobrého zdraví krav je zásadní krmivo, voda, vzduch, světlo, klid a prostor – tyto body tvoří tzv. diamant signálů krav.
Jak rozpoznat původce ve stáji
Protože mastitidy jsou nejčastěji léčenou infekcí a způsobují chovatelům největší ekonomické ztráty, je důležité pro jejich léčení rozpoznat původce.
MVDr. Václav Osička (v zastoupení MVDr. Josefa Práška) přednesl svůj příspěvek k tomu, jak rozpoznat původce mastitid do jednoho dne pomocí kultivace přímo na farmě a jak mastitidy efektivně léčit.
Nejčastější původci kontagiózních mastitid se nacházejí v mléčné žláze (Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae) a jsou dobře prokazatelní kultivací krátce po vzniku infekce. V této souvislosti je nejdůležitější dezinfekce struků po dojení
Podíl environmentálních mastitid se trvale zvyšuje, je odrazem zvýšené zátěže mléčné žlázy.
Výskyt původců pocházejících z prostředí souvisí s hygienou dojení a ustájení, nejčastějšími jsou Escherichia coli, Streptococcus uberis, Enterococcus faecalis a další. Dobře se prokazují kultivací krátce po začátku infekce.
Chovatel si musí stanovit cíle, kterých chce dosáhnout. Pro výskyt klinických mastitid to jsou
1–2 % krav s klinickou mastitidou za měsíc, 1 % závažných klinických případů za rok, méně než 0,5 % mléka vyřazovat z dodávky v důsledku výskytu mastitid.
Výskyt klinických mastitid způsobí chovateli přímé ztráty (cena léčiv asi 500 Kč antibiotika), vyřazené mléko (asi 30 l po dobu 6 dní po 8 Kč = 1440 Kč) asi 2000 Kč, ale také nepřímé ztráty. Mezi ně patří snížená mléčná užitkovost, ztráty v reprodukci, vyšší náchylnost dojnic k nové infekci, vyšší pracnost, úhyn dojnice, vyšší brakace – asi 3700 Kč.
Existují různé metody detekce mastitid, můžeme je rozpoznat vizuálně jako klinické příznaky na mléčné žláze, používá se odstříknutí mléka ze struku na černou plochu, aby se rozeznaly jeho změny. Počet somatických buněk, resp. jejich zvýšení se dá poznat pomocí NK-testu, zjišťuje se vodivost – konduktivita mléka, PSB se stanovuje při kontrole užitkovosti. Podrobnějších výsledků z hlediska původců se dosahuje při mikrobiologické kultivace. Bakteriologické vyšetření je nenahraditelné, ale vyžaduje nové přístupy, protože je třeba zkrátit čas diagnostiky infekčních mastitid na minimum – konkrétně na jeden den, zlepšit účinnost terapie mastitid a díky vysoké operativnosti plánů se mastitidy mohou tlumit podle situace.
Protože spotřeba antibiotik v živočišné výrobě neklesá, ale zvyšuje se tlak veřejnosti na produkci bezpečných potravin, je nutné změnit strategii v eliminaci zánětu mléčné žlázy.
Revolucí v léčbě mastitid je kultivace přímo na farmě !
Strategii je určení původce (grampozitivní, gramnegativní), vyhodnocení údajů o dojnici (PSB, předchozí léčba, stadium laktace), zhodnocení závažnosti průběhu zánětu, posouzení možností alternativní léčby, léčba antibiotiky a nakonec kontrola účinnosti léčby kultivací, zjištěním PSB.
Alternativami k antibiotické léčbě mohou být zasušení nemocné dojnice, nebo zaprahnutí postižené čtvrti, nebo užívání pouze podpůrné léčby, či vyřazení dojnice. Nebo se nemusí dělat nic?
Při léčení antibiotiky se musí vybrat účinná látka, aplikuje se podle původce a stejně tak i délka léčby záleží na původci mastitidy.
MVDr. Osička dále hovořil o zjištění a klasifikaci mastitid podle závažnosti. První stupeň se pozná podle přítomnosti změn v sekretu mléčné žlázy, v druhém ke změnám sekretu přibývají
lokální příznaky zánětu a třetím stupněm je již systémová mastitida.
Jak postupovat při kultivaci přímo na farmě po zjištění mastitid. První den se odeberte vzorek sekretu a očkuje se na kultivační půdy a inkubuje přes noc, asi 18–20 hodin. Druhý den se odečtou výsledky a přistoupí se k léčbě podle terapeutického protokolu pro danou farmu. Během tří až šesti dní se může úspěšnost léčby zkontrolovat.
Při odečítání výsledků kultivací se předběžně identifikují kmenů rozdělením na grampozitivní (G+) a gramnegativní (G-) bakterie a jejich kvantitativní vyhodnocení.
Klinické mastitidy mohou být považovány za vyléčené po vymizení klinických příznaků, ale důležité jsou negativní výsledky mikrobiologické kultivace.
Pokud jsou při odečtení výsledků kultivace zjištěny grampozitivní mikroorganismy, léčí se antibiotiky. Gramnegativní původce neléčíme antibiotiky, protože původce se eliminuje vydojením, a další možností je zjištění negativního vzorku.
Výsledky použití systému kultivace na farmě a následné léčby mastitid antibiotiky vede ke snížení procenta výskytu nových mastitid, zvýšení účinnosti léčby případů vyvolaných G+ bakteriemi a snížení spotřeby antibiotik určených pro léčbu. Na závěr přednášky MVDr. Osička shrnul, že díky využití kultivace na farmě se následně používají základní generace antibiotik, dojde snížení rizika vzniku rezistence k antimikrobiálním látkám a snižuje se riziko reziduí inhibičních látek v mléce.
Vliv zdraví paznehtů
Podle různých studií, jak uvedl ve své přednášce Ing. Roman Mokráň (VVS SK, spol. s r. o.), kolísá prevalence onemocnění končetin skotu mezi 26 až 54 %.
Podle stupně onemocnění paznehtů se stanoví Locomotion Score (LS)a kulhající dojnice mají nižší příjem sušiny, a tedy i nižší mléčnou užitkovost. Při pohybovém skóre (LS) označeném stupněm 3, dochází k poklesu příjmu sušiny asi o 3 % a produkce mléka klesá o 5 % a při skoré 4 se snižuje příjem sušiny o 7 % a mléčná užitkovost následně klesá o 17 %.
Ztráta mléka za normovanou laktaci se u kulhajících krav pohybuje od 160 do 550 kg mléka.
Kromě nákladů na léčení a obnovu stáda se u dojnic s onemocněním paznehtů zvyšuje riziko vzniku mastitid i metabolických poruch.
