Období okolo porodu

Ketóza krav je onemocnění charakterizované jako patologický následek hluboké negativní energetické bilance a odbourávání tukové tkáně. Každá kráva prochází po porodu stadiem negativní energetické bilance, která je do určité míry fyziologická. Jakmile však překročí únosnou hranici, dostává se zvíře do fáze ketózy.

Obsah ketolátek

O ketóze hovoříme, pokud se obsah ketolátek v těle dojnice zvyšuje nad 14 mg/dl krve.

Ketóza se může vyskytnout v několika formách: primární a sekundární, klinická a subklinická a hypoglykemická (akutní - léčitelná) a hyperglykemická (chronická – těžce léčitelná, insulin rezistentní).

Měla by se diagnostikovat v rámci vyšetření skupiny rozdoj v  1. až 3. týdnu laktace. Test přítomnosti ketolátek se dá podle MVDr. Bečváře provést z moči, krve nebo mléka, pomoci může i typický zápach dechu krávy ktery ne kazdy clovek je schopen detekovat.

Vliv ketózy

Mezi poruchy související s ketózou patří: zadržení lůžka (7,6%), metritida (16,5%), poruchy pohlavního cyklu (anestrus, cystické onemocnění vaječníků), dislokace slezu v prvních 60 dnech (2 %), poruchy imunity (metritida, mastitida v rané laktaci, neadekvátní reakce na vakcinaci), jaterní steatóza (ztučnění jater) nebo časté úhyny v rané laktaci,

Výsledkem ketózy je tak podle MVDr. Bečváře nízká mléčná produkce, neefektivní reprodukce a vysoké veterinární náklady, což vede k nízké efektivitě celého chovu. Prevencí ketózy může být potom vyrovnaná krmná dávka již v období před porodem, správný management stáda a odpovídající welfare.

„Hlavní strategií prevence ketózy a metabolických onemocnění po porodu je stálý a vysoký příjem sušiny vybalancované krmné dávky před (23-0 dní) a po porodu. Podle normy NRC 2001 se doporučuje 10 kg sušiny (NEL na úrovni 1,43 Mcal/kg),“ informoval přednášející.

Novy koncept energetické formulace KD suchostojných krav (přípravy na porod) předpokládá denní příjem sušiny suchostojných krav okolo 12-15 kg (NEL zhruba 1,29-1,39 Mcal/kg). „Musí jít ovšem o dávku balastní, nízko koncentrovanou, s vyšším obsahem strukturální vlákniny, například nařezané, nejlépe pšenicné slámy. Příjem energie tak činí 13-15 Mcal na krávu,“ sdělil MVDr. Ondřej Bečvář. Energeticky méně koncentrovaná dávka, tzv. balastní dávka, podávaná v tranzitním období snižuje podle některých studií výskyt dislokací slezu, ketózy nebo těžkých porodů. Pravděpodobně má vliv i na zlepšení reprodukce a omezení kulhavosti krav.

Nižší koncentrace živin

Při podávání balastní krmné dávky je však podle MVDr. Bečváře nezbytné dodržovat některá pravidla. Patří mezi ně například zabezpečení dostatečného prostoru u žlabu (80 cm na kus), zkrmování kvalitní slámy nebo dodržení maximálního objemu sušiny na úrovni 50-55 procent. „U této krmné dávky je limitující kvalita objemné složky. Chovatel se muze setkat s relativně nižším nasazováním produkce mléka v počátcích laktace a s opožděným vrcholem, což ovšem nemá vliv na celkový nádoj za laktaci. Laktační křivka je plošší,“ vysvětlil řečník.

Z hlediska organizace stáda radí Ondřej Bečvář dodržovat doporučenou dobu stání na sucho. Méně než 11 dní ve skupině příprava na porod je totiž pro krávu spojeno se zvýšeným rizikem metritid, dislokací slezu a dalších poruch. Nezbytná je také kontrola tělesné kondice. Za standardní považuje MVDr. Bečvář dodržování pravidel welfare.