Různá hospodářská zvířata, ale i jejich jednotlivé kategorie, mají různé nároky na krmivo. Nejde přitom pouze o množství jednotlivých živin či jejich poměr, ale krmná dávka musí zvířeti poskytnout i dostatek energie, kterým dokáže pokrýt veškeré nároky organismu v daném životním období.
Využití obilovin k výživě hospodářských zvířat, resp. jejich podíl v krmné dávce do značné míry závisí na druhu zvířete, přesněji řečeno na typu jeho trávicího ústrojí. Monogastrická zvířata vyžadují koncentrované zdroje živin a energie a jejich krmná dávka je založena na jadrných krmivech. V našich končinách jsou to nejčastěji obiloviny, např. ječmen, pšenice a oves, ale také kukuřice nebo některé méně tradiční druhy. V posledních letech dochází k působení řady faktorů, které mají na pěstování obilnin spíše negativní vliv a v důsledku toho se ceny obilovin mění. Když stoupají, ovlivňuje to nejen ceny potravinářských výrobků, ale také krmiv a krmných směsí. Se stoupající cenou krmiva samozřejmě stoupají i náklady na chov a rentabilita často klesá až k hranici udržitelnosti. V některých oblastech by bylo velmi žádoucím krokem přehodnocení skladby živočišné výroby. Drůbež a prasata mají sice „rychlejší obrat“, ale s jejich rostoucími stavy narůstá poptávka po obilovinách a tím pádem i jejich cena. Když k tomu přidáme kolísající výnosy v důsledku klimatických změn, není to pro lidstvo zrovna pozitivní vyhlídka.
„Závislosti“ na obilovinách se lze zbavit, ale ne vždy snadno. Představa krmení drůbeže bez obilovin asi není příliš reálná, ale u přežvýkavců už se dá něco vymyslet. Nejen u malých chovatelů v „okrajových“ oblastech světa je přechod k většímu podílu objemných krmiv v krmné dávce a menšímu podílu obilovin cestou k udržitelnějšímu hospodaření, uvádí vědci z International Center for Tropical Agriculture (CIAT) a Rutgers University. Výhodou chovu přežvýkavců je zejména to, že jejich trávicí systém zvládne zpracovat velké množství objemných krmiv, a tak by jejich chov nemusel být do takové míry ovlivňován kolísajícími cenami jadrných krmiv. Vždyť v počátcích chovu přežvýkavců si chovatelé běžně vystačili s dostatkem objemných krmiv z luk a pastvin, ať už v čerstvé nebo v sušené podobě.
