Když při návštěvách podniků zabývajících se produkcí konzumních vajec a drůbežího masa přišla řeč na dodavatele krmných směsí, mnozí ze středních a východních Čech jmenovali pardubickou společnost Cerea, a. s., respektive Ing. Františka Noska, s nímž konzultují své požadavky na výživu drůbeže. Oslovili jsme proto obchodního zástupce uvedené společnosti, abychom vám zprostředkovali nejen základní informace, ale i nové trendy zohledňující specifickou výživu chovaných kategorií hrabavé i vodní drůbeže.
Co je podle vás důvodem převažujícího objemu vyráběných krmných směsí pro drůbež?
Do určité míry svou roli sehrály postupné propady stavů prasat, ale i skotu. Dále to byl posun ve zvýšení spotřeby drůbežího masa v naší populaci hlavně na úkor hovězího, což vedlo už v devadesátých letech k nárůstu stavů jak vykrmovaných kuřat, tak v souvislosti s tím i rodičovských chovů pro produkci jednodenních brojlerových kuřat. A to nejen pro místní trh, ale i pro export jednodenních kuřat a násadových vajec.
Výkrmci brojlerových kuřat mají nyní z hlediska vykrmovaného objemu vyrovnanou bilanci danou potřebou trhu. Stavy rozmnožovacích chovů pro produkci násadových vajec mírně stoupají, což se dá říci i o producentech konzumních vajec, kteří však asi před patnácti lety museli zareagovat na nové minimální standardy ve znění směrnice Rady 1999/74/EC, což tehdy stavy nosnic významně snížilo. S ohledem na dotační podporu na výstavbu a restrukturalizaci ustájovacích kapacit v chovech drůbeže se budují nové kapacity, čímž se dá očekávat, že se objem krmných směsí pro drůbež ještě zvýší.
S ohledem na fyziologické potřeby nosnic je nutné vedle struktury a obsahu základních živin ve směsi zohledňovat i vyvážený poměr minerálních látek, které hrají významnou roli jak při odchovu kuřic, tak i v produkční fázi nosnic.
Jak se ve výživě nosnic odráží prodlužování délky turnusů?
Na podporu a udržení kvality skořápky je nezbytné postupně zvyšovat obsah vápníku, a naopak snižovat podíl fosforu v krmných směsích. To znamená rozšiřovat jejich vzájemný poměr, což děláme standardně u všech variant krmných směsí pro uvedenou kategorii drůbeže. Standardně se používá část vápence ve strukturované formě, přičemž nosnicemi nejlépe využitelným strukturálním zdrojem vápníku byly v našich podmínkách v minulosti vaječné skořápky. Ty se ale vzhledem k možnému riziku přenosu salmonel přestaly používat. Dále jsou k dispozici například drcené lastury, jsou ale příliš drahé. A tak prakticky jedinou alternativou zůstává drcený vápenec z lomů spolu s jemně mletým vápencem. Pokud se jedná o zmiňované salmonely, ve vztahu k národnímu programu ozdravování chovů drůbeže granulované krmné směsi tepelně ošetřujeme a sypké okyselujeme organickými kyselinami.
Máte v nabídce kromě běžných krmných směsí také nějaké speciality?
Kromě standardních receptur máme v sortimentu i speciální krmné směsi například s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin (omega 3, 6) prospěšných lidskému zdraví pro produkci tzv. omega vajec. Další specialitou jsou krmné směsi obohacené selenem, po jejichž zkrmování se produkují tzv. selenová vejce. Řadu let vyrábíme krmnou směs pro křepelčí nosnice, což je dnes hit i pro řadu drobnochovatelů.*
Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov
