Objemná krmiva ve výživě koní

Kůň se díky typické anatomii trávicího traktu řadí mezi nepřežvýkavé býložravce –  mikrobiální trávení vlákniny, na rozdíl od přežvýkavců, u koně probíhá až v zadním oddíle střeva, tedy ve slepém a tlustém střevě. Fermentaci vlákniny zajišťují symbiotické mikroorganismy a jejím produktem jsou těkavé mastné kyseliny, které koňský metabolismus využívá jako zdroj energie pro svou záchovu a práci.

Gastrointestinální trakt koní je vzhledem ke své anatomii a fyziologii přizpůsoben ke kontinuálnímu příjmu malého množství potravy během celého dne – koně s volným přístupem k pastvě přijímají potravu asi 10 až 15 hodin denně. Potrava zůstává v žaludku asi 2–6 hodin v závislosti na struktuře a velikosti částic. Pokud kůň po delší dobu nemá přístup k potravě, nezřídka vykazuje nežádoucí repetitivní chování. Pravidelné hladovění během dne navíc u koní způsobuje vzlínání žaludečních šťáv směrem ke slepému vaku žaludku. Erozí sliznice pak vznikají žaludeční vředy, jejichž prevalence je u domácích koní odhadována na 63–87 %.

Historicky byly energetické nároky koní vzhledem k jejich pracovnímu vytížení značně vysoké. Kvalita pastevních porostů či konzervované píce zároveň nemusela být dostatečná a při nedostatku těchto krmiv bylo poměrně obtížné tyto komodity efektivně převážet. Doba, po kterou mohl kůň nerušeně přijímat potravu, se navíc kvůli pracovnímu nasazení koní v zemědělství i v dopravě zkracovala na absolutní minimum – zvířatům se proto zkrmovaly suroviny, které ve svém objemu obsahovaly zvýšené množství energie; nejčastěji šlo o kombinaci obilnin a okopanin.

1. Základem každé krmné dávky koní by mělo být objemné krmivo, ať už se jedná o čerstvou či konzervovanou píci. Krmivo by mělo být předkládáno pokud možno ad libitum během celého dne, abychom zabránili delším obdobím hladovění a vyprázdnění žaludku. U starších koní, kteří nemohou přijímat dostatečné množství sena, je vhodné tento úbytek nahradit sennými granulemi či krmivy s dostatečným množství stravitelné vlákniny, například cukrovarskými řízky.
2. Vzhledem k psychické pohodě koní by zvířata měla mít možnost uspokojit svou potřebu přijímat krmivo po větší část dne, tj. minimálně po 8 hodin každý den.
3. Vzhledem k výsledkům posledních studií o fyziologii trávení a etiologii příjmu potravy u koní by příjem objemného krmiva neměl klesnout pod hranici 15 g sušiny na kilogram tělesné hmotnosti koně. U koně o hmotnosti 500 kg by tedy příjem sušiny objemné píce neměl klesnout pod hranici 7,5 kilogramu.Ing. Denisa Tichá,¹

   Ing. Miroslav Joch, Ph.D.,¹

   doc. Ing. Boris Hučko, CSc.²

   ¹Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha–Uhříněves, ČR

   ²Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha–Suchdol, ČR

   Kontakt: hucko@af.czu.cz

   Více najdete v Našem chovu 3/2022.*