Kůň se díky typické anatomii trávicího traktu řadí mezi nepřežvýkavé býložravce – mikrobiální trávení vlákniny, na rozdíl od přežvýkavců, u koně probíhá až v zadním oddíle střeva, tedy ve slepém a tlustém střevě. Fermentaci vlákniny zajišťují symbiotické mikroorganismy a jejím produktem jsou těkavé mastné kyseliny, které koňský metabolismus využívá jako zdroj energie pro svou záchovu a práci.
Gastrointestinální trakt koní je vzhledem ke své anatomii a fyziologii přizpůsoben ke kontinuálnímu příjmu malého množství potravy během celého dne – koně s volným přístupem k pastvě přijímají potravu asi 10 až 15 hodin denně. Potrava zůstává v žaludku asi 2–6 hodin v závislosti na struktuře a velikosti částic. Pokud kůň po delší dobu nemá přístup k potravě, nezřídka vykazuje nežádoucí repetitivní chování. Pravidelné hladovění během dne navíc u koní způsobuje vzlínání žaludečních šťáv směrem ke slepému vaku žaludku. Erozí sliznice pak vznikají žaludeční vředy, jejichž prevalence je u domácích koní odhadována na 63–87 %.
Historicky byly energetické nároky koní vzhledem k jejich pracovnímu vytížení značně vysoké. Kvalita pastevních porostů či konzervované píce zároveň nemusela být dostatečná a při nedostatku těchto krmiv bylo poměrně obtížné tyto komodity efektivně převážet. Doba, po kterou mohl kůň nerušeně přijímat potravu, se navíc kvůli pracovnímu nasazení koní v zemědělství i v dopravě zkracovala na absolutní minimum – zvířatům se proto zkrmovaly suroviny, které ve svém objemu obsahovaly zvýšené množství energie; nejčastěji šlo o kombinaci obilnin a okopanin.
Ing. Miroslav Joch, Ph.D.,1
doc. Ing. Boris Hučko, CSc.2
1Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha–Uhříněves, ČR
2Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha–Suchdol, ČR
Kontakt: hucko@af.czu.cz
Více najdete v Našem chovu 3/2022.*