15.03.2022 | 01:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Objemná krmiva ve výživě koní

Kůň se díky typické anatomii trávicího traktu řadí mezi nepřežvýkavé býložravce –  mikrobiální trávení vlákniny, na rozdíl od přežvýkavců, u koně probíhá až v zadním oddíle střeva, tedy ve slepém a tlustém střevě. Fermentaci vlákniny zajišťují symbiotické mikroorganismy a jejím produktem jsou těkavé mastné kyseliny, které koňský metabolismus využívá jako zdroj energie pro svou záchovu a práci.

Gastrointestinální trakt koní je vzhledem ke své anatomii a fyziologii přizpůsoben ke kontinuálnímu příjmu malého množství potravy během celého dne – koně s volným přístupem k pastvě přijímají potravu asi 10 až 15 hodin denně. Potrava zůstává v žaludku asi 2–6 hodin v závislosti na struktuře a velikosti částic. Pokud kůň po delší dobu nemá přístup k potravě, nezřídka vykazuje nežádoucí repetitivní chování. Pravidelné hladovění během dne navíc u koní způsobuje vzlínání žaludečních šťáv směrem ke slepému vaku žaludku. Erozí sliznice pak vznikají žaludeční vředy, jejichž prevalence je u domácích koní odhadována na 63–87 %.

Historicky byly energetické nároky koní vzhledem k jejich pracovnímu vytížení značně vysoké. Kvalita pastevních porostů či konzervované píce zároveň nemusela být dostatečná a při nedostatku těchto krmiv bylo poměrně obtížné tyto komodity efektivně převážet. Doba, po kterou mohl kůň nerušeně přijímat potravu, se navíc kvůli pracovnímu nasazení koní v zemědělství i v dopravě zkracovala na absolutní minimum – zvířatům se proto zkrmovaly suroviny, které ve svém objemu obsahovaly zvýšené množství energie; nejčastěji šlo o kombinaci obilnin a okopanin.

  1. Základem každé krmné dávky koní by mělo být objemné krmivo, ať už se jedná o čerstvou či konzervovanou píci. Krmivo by mělo být předkládáno pokud možno ad libitum během celého dne, abychom zabránili delším obdobím hladovění a vyprázdnění žaludku. U starších koní, kteří nemohou přijímat dostatečné množství sena, je vhodné tento úbytek nahradit sennými granulemi či krmivy s dostatečným množství stravitelné vlákniny, například cukrovarskými řízky.
  2. Vzhledem k psychické pohodě koní by zvířata měla mít možnost uspokojit svou potřebu přijímat krmivo po větší část dne, tj. minimálně po 8 hodin každý den.
  3. Vzhledem k výsledkům posledních studií o fyziologii trávení a etiologii příjmu potravy u koní by příjem objemného krmiva neměl klesnout pod hranici 15 g sušiny na kilogram tělesné hmotnosti koně. U koně o hmotnosti 500 kg by tedy příjem sušiny objemné píce neměl klesnout pod hranici 7,5 kilogramu.Ing. Denisa Tichá,1

    Ing. Miroslav Joch, Ph.D.,1

    doc. Ing. Boris Hučko, CSc.2

    1Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha–Uhříněves, ČR

    2Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha–Suchdol, ČR

    Kontakt: hucko@af.czu.cz

    Více najdete v Našem chovu 3/2022.* 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down