Zájem spotřebitelů o výrobu potravin neustále roste. Veřejná diskuse se nezaměřuje pouze na dobrou kvalitu produktů živočišného původu, ale také na dobré životní podmínky zvířat. Jedním z nejdůležitějších právních dokumentů stanovujících minimální normy pro prasata je směrnice EU/2008/120, která mimo jiné říká, že prasata chovaná ve skupinách by měla mít přístup k podestýlce nebo jiným materiálům, které obohacují prostředí, čímž omezují agresi a jiné patologické chování.
Většina prasat v Evropě je chována v podmínkách intenzivní produkce s roštovými podlahami. Tento typ ustájení neumožňuje projev druhově specifického chování a to často vede k výskytům agrese, kousání ocasu, sání břicha a stereotypům.
V roce 2016 bylo vydáno doporučení Komise EU 2016/336 o uplatňování směrnice EU/2008/120. Tento dokument popisuje různé kategorie materiálů, které mohou být použity ke zlepšení životních podmínek zvířat. Obohacující materiály by měly být poživatelné, žvýkatelné, atraktivní a manipulovatelné. Kromě toho by měly být pro prasata trvale přitažlivé (např. pravidelným doplňováním), měly by být přístupné pro orální manipulaci, poskytovány v dostatečném množství a samozřejmě by měly být hygienicky nezávadné. Za optimální lze považovat pouze materiály, které splňují všechna výše uvedená kritéria. Suboptimální materiály mají většinu výše uvedených charakteristik, ale měly by být kombinovány s jinými materiály. Poslední skupinou jsou materiály okrajového významu. Nemohou splnit všechny potřeby zvířete, proto by se měly používat společně s optimálním a suboptimálním materiálem.
Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D., který vychází v květnovém čísle časopisu Náš chov.*
