Ochranu hospodářských zvířat v zemích Evropské unie řeší směrnice a nařízení Evropského společenství, které jsou normativního charakteru, a dále odborná stanoviska a doporučení stálého výboru Rady Evropy. Veškeré legislativní kroky směřují k tomu, aby se ve společné zemědělské politice dosáhlo v této oblasti srovnatelné úrovně. Dodržují se však ve skutečnosti nová a humánnější pravidla při chovu hospodářských zvířat?
Ochrana zvířat v zemědělské praxi
Ochranu hospodářských zvířat v zemích Evropské unie řeší směrnice a nařízení Evropského společenství, které jsou normativního charakteru, a dále odborná stanoviska a doporučení stálého výboru Rady Evropy. Veškeré legislativní kroky směřují k tomu, aby se ve společné zemědělské politice dosáhlo v této oblasti srovnatelné úrovně. Dodržují se však ve skutečnosti nová a humánnější pravidla při chovu hospodářských zvířat?
Témata ochrany zvířat a welfare byla předmětem 11. odborné konference s mezinárodní účastí, pod kterou se podepsaly Fakulta veterinární hygieny a ekologie VFU v Brně ve spolupráci se SVS ČR a Ústřední komisí pro ochranu zvířat. V pavilonu profesora Klobouka tak proběhla 22. září akce, která mimo jiné dávala odpovědi i na otázky, jak se dodržují nová a na humánnějších přístupech postavená pravidla chovu hospodářských zvířat.
Členské státy jsou zodpovědné za včasné přejímání legislativy Evropského společenství a prosazení opatření pro zajištění odpovídajících životních podmínek chovaných zvířat. K základu předpisů pro ochranu zvířat, které jsou v obecných zásadách součástí i naší legislativy, jsou pak Evropská dohoda o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, dále Evropská dohoda o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě, Evropská dohoda o ochraně zvířat v zájmovém chovu, Evropská dohoda o ochraně jatečných zvířat a Evropská dohoda o ochraně obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely.
Kontrolní mise
v různých zemích světa
Nad dodržováním povinností uloženým chovatelům a ostatním právnickým a fyzickým osobám v rámci společenství bdí inspekce FVO (Food and Veterinary Office) generálního ředitelství pro ochranu a zdraví spotřebitele DG SANCO. Problematice welfare se věnují čtyři inspektoři.
Již od roku 1998 se inspektoři soustředí na efektivitu kontrolního systému a praktické provádění dozoru příslušným úřadem sledované země. Například při letošní inspekční misi v devíti evropských zemích – šesti členských (Itálii, SRN, Velké Británii, Dánsku, Španělsku a Francii) a třech přistupujících (Slovensko, Litva, Polsko) inspektoři zaměřili pozornost na transpozici legislativy pro ochranu nosnic, dále na systém sledování konzumních vajec vzhledem k technologii chovu a na situaci při přepravě zvířat na dlouhé vzdálenosti.
Dvojí výklad
nosnicím nenahrává
Ve většině navštívených zemí opožděná, neúplná nebo chybná transpozice směrnice Rady 1999/74, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, nezvrátila v některých chovech stav ve prospěch zvířat. I nadále se tak provozují farmy s klecovými technologiemi s nadměrnou koncentrací nosnic. Ani technologie zaváděné do provozu po 1. 1. 2003 neodpovídají požadavku na jedinou možnou alternativu v podobě obohacených klecí. Byly zjištěny i nedostatky v systému sledování konzumních vajec ve vztahu k technologii chovu, včetně jejich řádného značení.
Nedostatky při přepravě
Evropskou komisí avizované zpřísňování podmínek přepravy hospodářských zvířat na dlouhou vzdálenost se zatím mnohdy míjí účinkem i v samotných členských zemích bývalé patnáctky. Komerční přeprava stále naráží na problémy, které vyplývají z pravidel na přepravu zvířat nad osm hodin. A to jak ve vztahu k dopravci (zaregistrování, odborné proškolení personálu, vybavenost a technická způsobilost přepravních prostředků), tak chovateli. V tomto případě například přetrvávají nedostatky v zajištění odpovídající péče zvířatům v místě zastávky, dále v nedostatečném ošetření zvířat, která se v průběhu přepravy zranila nebo i v nedůslednosti při vyplňování záznamů ve zdravotní dokumentaci zvířat.
Vytěžit maximum
– ale za jakou cenu?
Podle znění příslušné legislativy se ochrana hospodářských zvířat vztahuje na výživu a technologii ustájení zvířat v intenzivních chovech. Specifikuje i podmínky pro možnost pohybu zvířat vzhledem k fyziologickým a etologickým potřebám a podmínky stájového prostředí podle druhu zvířete, stupni jeho vývoje, adaptace a domestikace.
Ve vybraných farmách inspektoři zjistili, že někteří chovatelé nevedou záznamy o provedených veterinárním ošetřeních. Jiní se například snaží zabránit projevům kanibalismu u nosnic tím, že jim do zobáku upevňují klapky přes oči. Není výjimkou ani nucené přepeřování nosnic vyvolávané restrikcí napájecí vody. V pořádku není ani používaný 24hodinový světelný režim, který opomíjí osmihodinovou fázi tmy a pozvolné smrákání. Nejčastější zjištěné technologické nedostatky byly ve vazbě na koncentraci nosnic a vybavenost klecí, včetně zařízení, které by umožňovalo bez problémovou kontrolu a odběr nosnic i u vícepodlažních technologií.
Podle inspektorů FVO jsou stále se opakujícími nedostatky v členských zemích především neúplné přejímání legislativy a málo efektivní kontrolní činnost dozorových orgánů.
V Česku nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, dohlížejí orgány SVS ČR. Třináct krajských veterinárních správ spolu s městskou veterinární správou v Praze v rámci Programu ochrany zvířat například v loňském roce evidovalo v chovech hospodářských zvířat, při přepravě, obchodu s nimi, na jatkách a při dalších souvisejících činnostech celkem 8435 kontrol. Ty odhalily nedostatky ve 424 případech, z toho podnět ke správnímu řízení byl podán 159krát.
Experti z mezinárodní inspekce příznivě hodnotí situaci v ochraně zvířat v ČR, současně však upozorňují na nutnost rychlejší harmonizace stávajících obecných zásad našeho zákona s požadavky Evropského společenství.
