20.11.2001 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Od sajících selat až do odchovu: Hospodárně v každé fázi

Z ekonomických důvodů přechází dnes stále více producentů selat k časnějšímu odstavu selat. Rozhodujícím je pro toto řešení rovnice: Více vrhů na prasnici a rok = více selat na prasnici a rok = vyšší rentabilita chovu. Na jedné straně jsou zapotřebí k realizaci tohoto cíle optimální podmínky ustájení a správný management zdravotního stavu, na druhé straně ale také přizpůsobení výživy rostoucím požadavkům časně odstavených selat. Výživa selat představuje pro každý podnik stálou ekonomickou výzvu, přičemž řízení výživy musí dbát na vývoj trhu a aspekty rentability.

Po narození jsou selata odkázána výhradně na živiny z mléka prasnice. Tuk a mléčný cukr (laktóza) jsou přitom vysoce stravitelné zdroje energie. Mléčná bílkovina pokrývá ideálním způsobem vysoké požadavky selat na bílkoviny.
Enzymatický systém je v prvních týdnech života přizpůsoben zcela na trávení živin z těchto krmiv, zvláště aktivita vlastního tělesného enzymu laktázy se po narození vyvíjí nejlépe. Aktivita laktázy se zvyšuje v prvních dvou až třech týdnech a po té pozvolna klesá. Mléčný cukr se výborně hodí jako dodavatel energie v krmivu pro sající selata.
Při zásobení energií z ostatních komponentů (jakým je například škrob) musí být zohledněno, že v prvních třech týdnech života je k dispozici relativně málo amylázy (škrob štěpící enzym). Schopnost štěpit škrob se rozvíjí teprve postupně, podobně jako enzymy štěpící bílkovinu – pepsin a trypsin. Mělo by být stále vedeno v patrnosti, že tento enzymatický systém může být včasným přikrmováním trénován. Zásadně se doporučuje začít selata přikrmovat již v době sání. Tímto způsobem dojde k postupnému živinovému uzpůsobení na suché krmivo.
Typické pro trávení sajících selat je vysoké množství mikrobiálně vytvořené kyseliny mléčné, přičemž je dosaženo příznivého okyselení (asi pH 3) pro trávicí pochody žaludku a do pohybu se dává trávení bílkovin. Takto jsou drženy v šachu i mikrobiální kmeny, které se dostávají do žaludku selat krmivem i z mléka prasnice.

Přikrmování selat
při kojení se vyplatí

Otázka přikrmování selat v době kojení je stále kriticky diskutována. Obecně lze zaujmout stanovisko, že přikrmování se vyplatí. To potvrzuje výsledek jednoho srovnávajícího pokusu s různě krmenými skupinami selat. Přikrmovaná selata vykazují vyšší příjem krmiva a vyšší denní přírůstek v porovnání se selaty, která dostávala suché krmivo teprve po odstavu.
Požadavky na obsah živin suchého krmiva pro sající selata jsou zvláště vysoké. Energie by měla být dodávána pomocí určitého množství mléčného cukru. Kromě mléčného doplňku by měl být v suchém krmivu obsažen vysoce stravitelný bílkovinný nosič, který je ovšem ze stoprocentně stravitelných aminokyselin. Nemělo by se zapomínat ani na bílkovinné nosiče, například sójový šrot, pro účinný „trénink“ enzymů. Velký význam má v této fázi rovněž zásobení selat minerálními a účinnými látkami. Potřeba vitaminů (vitamin A, E, C) je zvláště vysoká, neboť první účinná ochrana pomocí imunoglobulinů pozvolna zaniká a odolnost proti infekcím se musí zvyšovat pomocí speciálních dávek vitaminů.
Odstav představuje pro selata ve všech systémech odchovu silnou stresovou situaci. Ve specializovaných odchovnách je tlak ještě vyšší z důvodu rozdílného spektra mikroorganismů pocházejícího z různých podniků.
Dramatické jsou ale také změny v trávicím aparátu selat. Po odstavu se hroutí produkce žaludeční kyseliny (schéma 3). Pokud chybí v žaludku kyselina, stráví se méně bílkovin. Relativně vysoký obsah proteinu v krmivu váže ještě více kyseliny. Nevýhodou nedostatečného okyselení krmné kaše je mimo jiné to, že nedochází k usmrcení přítomných mikroorganismů. Cílené sestavení krmiva s pokud možno vysokým podílem volných aminokyselin a spíše nízkým obsahem dusíkatých látek může působit proti tomuto nepříznivému vývoji.
Krmivo používané ve fázi odstavu by mělo ze zásady vykazovat nižší schopnost vázat žaludeční kyselinu. Proto je třeba selatům předkládat krmivo s relativně nízkým obsahem dusíkatých látek a vybraným doplňkem minerálních látek.. Výsledkem je málo nežádoucích kmenů ve střevě a zlepšení účinku trávicích enzymů.
Trávicí pochody v žaludku lze podpořit dávkováním organických kyselin. Krmná kyselina Schaumacid nesnižuje pouze pH hodnotu v krmivu, nýbrž i schopnost vázat kyselinu. Krmivo s tímto přípravkem tedy podporuje trávení v žaludku, zlepšuje příjem krmiva a využití živin.
Po kritické fázi odstavu, asi 10 až 14 dnech, by mělo zásobení živinami v první řadě plně využít růstové možnosti selat. Toho lze dosáhnout jen pomocí vysoce stravitelných dodavatelů energie, jakými jsou třeba obilní škrob a určité množství vysoce stravitelného rostlinného oleje. Odpovídající zásobení selat bílkovinami může být v této fázi zajištěno sójovým šrotem a volnými aminokyselinami.

Dr. Ute Schmidt
Ing. Dušan Kořínek

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down