Akciová společnost Všetice, která je v současnosti u nás největší chovatelem českého výrazně masného, rozšířila specializaci na šlechtění, chov a výkrm prasat o činnost spojenou s jatečným zpracováním a prodejem produktů živočišného původu. Jejich nově zrekonstruovaná porážka s rozšířenou kapacitou prošla kontrolou komisařů z Evropské unie a získala certifikát. Oválné razítko s kódem CZ 211 EHS se jim tak stalo vstupenkou pro obchodování na společném evropském trhu.
Od testování zvířat
až k jejich zpracování
Akciová společnost Všetice, která je v současnosti u nás největší chovatelem českého výrazně masného, rozšířila specializaci na šlechtění, chov a výkrm prasat o činnost spojenou s jatečným zpracováním a prodejem produktů živočišného původu. Jejich nově zrekonstruovaná porážka s rozšířenou kapacitou prošla kontrolou komisařů z Evropské unie a získala certifikát. Oválné razítko s kódem CZ 211 EHS se jim tak stalo vstupenkou pro obchodování na společném evropském trhu.
Kořeny akciové společnosti Všetice vedou přes soukromé sdružení Agroprim až ke zprivatizovanému závodu Netvořice oborového podniku Velkovýkrmny Praha. Všetice jsou zapsány v obchodním rejstříku již čtvrtým rokem. Její jatky, které podle informací obou majitelů této společnosti MVDr. Jiřího Kraifa a Josefa Komárka tvoří dnes hlavní zdroj příjmů společnosti, byly původně postaveny pro testování vlastních prasat ze šlechtitelského chovu. „Pro potřeby testační stanice byla kapacita jatek dostačující. Postupně jsme ale začali zpracovávat jatečná zvířata, vedle prasat i skot od jiných chovatelů. Limitovala nás však týdenní kapacita chladírny na 40 prasat nebo dvanáct kusů hovězího. Se zjištěním, že toto odvětví nám vylepší ekonomiku podniku, jsme v roce 1998 začali v první fázi výstavbou chladíren, následně hovězí porážky a linky na další zpracování, “vzpomíná Kraif.
Kontrola z EU, která se zaměřovala na dodržování veterinární legislativy platné v unii, měla jediný účel – zhodnotit, jak státní veterinární správa kontroluje potravinářské provozy. „Kontroloři si nechali předložit veškerou dokumentaci v několika složkách od revizních zpráv přes veterinární vyjádření, která samozřejmě byla středem jejich zájmu. Až na drobnosti, které jsme mohli odstranit okamžitě, neměli žádné připomínky,“dodává Kraif.
Šestnáctimiliónová investice do porážky, splňující náročné hygienické požadavky, má maximální denní kapacitu 300 prasat nebo 50 kusů všech kategorií skotu, kterou však zatím plně nevyužívají. Současnou roční kapacitu kolem 13 000 porážených prasat chtějí již napřesrok zvýšit na 15 000 kusů.
Tři sta prasat týdně
„V jednosměnném provozu máme šest řezníků, pomocnou sílu a řidiče. V rámci praxe nám vypomáhají učni z učiliště v Písnici. Za týden porazíme 250 až 300 prasat, z toho přibližně 25 procent jsou vlastní zvířata. K tomu porážíme ještě 30 až 50 kusů skotu, dále ovce, ale i pštrosy. Máme asi 20 až 25 velkých dodavatelů, kteří nám v 60 až 70 % případů zvířata svážejí sami,“ vypočítává Komárek.
Porážka pštrosů není běžnou záležitostí, ale až na speciální elektrické kleště k jejich omračování se k dalšímu jatečnému zpracování využívá běžné technologie. Po omráčení ve stoje se pštrosi vykrví, vyvěsí se a oškubou, protože jejich peří se dá dobře zpeněžit.
Na jatkách se značná část produkce ještě zpracovává ve vlastní bourárně a uzenářské výrobně. „Sezónně prodáváme 20 až 40 % bouraného masa, zbytek pak v půlkách a hovězích čtvrtích. Sortiment doplňují také všemi druhy výsekového masa a přibližně dalšími 45 uzenářskými výrobky. Velkým odběratelem je například pražský Kliment, s. r. o., nebo firma Masný průmysl Česká Lípa, která od nás bere hlavně hovězí,“ konstatuje Komárek. Ve výrobě uzenin se specializují na klasické staročeské receptury a výrobky s vysokým podílem ruční práce, které nabízejí ve své prodejně v sousedním Neveklově.
Současný stav zvířat ve Všeticích představuje kolem 400 prasnic, z toho ve šlechtění je 51 prasnic (BU) a 103 prasnic (ČVM). V rozmnožovacím chovu je 227 prasnic (BU), zbývající část prasnic je v užitkovém chovu. „Vzhledem k realizačním cenám prasat na trhu jsme již na podzim loňského roku prasata nezastavovali. Prodejem selat jsme vykazovali nižší ekonomické ztráty, než kdybychom realizovali vykrmovaná prasata. Podle současného vývoje situace na trhu již o prodeji selat neuvažujeme. Pět set plemenných prasniček prodáme a 10 000 selaty ve výkrmu pokryjeme z větší části kapacitu jatek ze svého,“ uzavřel náš rozhovor doktor Kraif.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
dobrý den, sháňel jsem vepřové hlavy po soukrmnících, co se zabývají porážkou, s negativním výsledkem. Zájemci si odvážejí všecko. Dostal jsem radu, že se mám obrátit na jatka. Jezdím kolem Všetic, tak vznáším dotaz, zda z vašich jatek je možno odkoupit pár vepřových hlav. Pořádáme rodinnou zabijačku 24.X. t.r. mám početnější rodinu (4 dcery s vnoučaty a zeťáky), tak 1 čuník na ovárek , jitrnice a tláče je pochopitelně málo. Chtěl bych pokračovat ve výkrmu, zda je možné od vás odkoupit sele. Ve zprávě je řádeček, že to pro vás není prioritní, aspoň jsem to tak pochopil. Děkuji i za negativní odpověď.