Odchovny plemenných býků (OPB) byly, jako zařízení bývalého Státního plemenářského podniku, zřizovány od roku 1970, kdy se rozběhl provoz v první z nich v Peškově u Tlumačova a v souvislosti se začátkem provozu odchoven je vhodné připomenout i jméno Ing. Josefa Mejsnara, jehož zásluhou byl tento systém testování a výběru mladých plemenných býků v Čechách a na Moravě zaveden.
Tak jak rostla potřeba plemenných býků pro inseminaci, rostl i počet nových odchoven, které se stavěli po celé republice – například v Hoštičkách na Klatovsku, Vlčicích na Trutnovsku, Osíku u Litomyšle, Bludovečku na Šumpersku i v Rokytně u Žďáru nad Sázavou. Všechny tyto odchovny byly nejprve využívány pro obě převažující plemena – český strakatý skot a tehdy ještě černostrakatý nížinný skot. Kapacita a roční produkce plemeníků odpovídala tehdejší velikosti populace krav a dosáhla maximálního počtu asi 1500 nakupovaných býčků a z nich asi 550 vybíraných pro inseminaci, přičemž současný stav nákupu neodpovídá ani pětině tehdejšího stavu.
Posláním odchoven od počátku jejich existence bylo odchovat za standardních podmínek plemenné býky pro využití v plemenitbě, vytvořit i jakousi zooveterinární bariéru před umístěním býků na inseminačních stanicích a v neposlední řadě, hlavně pro české strakaté plemeno a později i masná plemena, přezkoušet za standardních podmínek vlastní užitkovost, tj. růstovou schopnost narozených ze záměrného připařování. Výběry býků na těchto odchovnách se stali i velmi významným a pravidelným chovatelským setkáním, kde se potkávali významní chovatelé, přičemž mnozí z nich byli členy výběrové komise MZe a zároveň se aktivně podíleli na hodnocení předváděných býků.
Po roce 1989, tak jak docházelo k postupnému snižování stavů krav i skotu celkem, došlo i ke snižování počtu býků využívaných v inseminaci a tedy i počtu odchoven plemenných býků, který se ustálil až na dvou – Osíku a Rokytně. Ke snížení kapacity odchoven přispěly především nové odlišné požadavky pro dojná plemena, kdy vlastní růstová schopnost černostrakatých (holštýnských) býků a býků plemene jersey se stala pouze doplňujícím selekčním kritériem. Vedle zanikajících odchoven převážně pro dojná a kombinovaná plemena však vznikla i řada menších odchovných zařízení, která lépe vyhovovala potřebám specializovaných masných plemen. Odchovnu v Osíku u Litomyšle v současnosti vlastní a využívá oprávněná osoba Holding ČMPU, k. s. Současně tato odchovna slouží i k testování vlastní užitkovosti a k výběru býků francouzského plemene montbelliard, jejichž majitelem je oprávněná osoba Plemko, s. r. o. Vedle strakatých a holštýnských býků jsou v Osíku odchováváni také býci některých masných plemen. Vlastníkem odchovny v Rokytně u Žďáru nad Sázavou je organizace Plemo, a. s., která ji využívá pro testování svých býků. Kapacita těchto dvou odchoven, které slouží převážně pro české strakaté plemeno a částečně i pro holštýnské a masná plemena přesahuje současnou potřebu, která se odvíjí od velikosti populace a počtu ročně testovaných býků. I přes tuto skutečnost byl v loňském roce schválen provoz další odchovny plemenných býků v Bohdalci u Radešínské Svratky, která je ve vlastnictví CHD Impuls a na níž se první výběr býků do plemenitby očekává v letošním roce.
Budeme-li porovnávat systémy hodnocení vlastní růstové schopnosti a masné užitkovosti kombinovaných strakatých plemen v Evropě, můžeme bez nadsázky učinit závěr, že český model výběru strakatých býků pouze z odchoven a následné testování masné užitkovosti na synech testovaných býků ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS) je i v chovatelsky vyspělých zemích zcela ojedinělý. Tímto způsobem testování užitkových znaků a vlastností charakterizujících produkci kvalitního hovězího masa je, a to i díky podpůrným programům státu, komplexně zajištěna realizace šlechtitelského programu masné užitkovosti kombinovaného strakatého plemene. K zásadní změně v systému testování masné užitkovosti strakatých býků bezpochyby dojde, s určitým časovým odstupem, po plošném zavedení systému hodnocení jatečně upravených těl skotu SEUROP, kdy ekonomicky náročný test ve stanicích kontroly výkrmnosti nahradí údaje z tzv. polního testu. Před definitivním ukončením činnosti SKVS však bude nutné zavést a ověřit nový způsob výpočtu plemenných hodnot pro masnou užitkovost, který bude využívat data získaná právě ze systému SEUROP.
Z metodického hlediska došlo v průběhu činnosti odchoven plemenných býků několikrát ke změně délky testu, poslední úpravou bylo zkrácení testu vlastní užitkovosti z 310 dnů (110. až 420. den věku) na 255 dnů (od 110. do 365. dne věku). S platností plemenářského zákona došlo i ke změně způsobu výběru býků do plemenitby – svou činnost ukončila výběrová komise MZe a výběr býků do plemenitby se stal záležitostí hodnotitele – jednotlivce, nikoli pracovní komise. V současnosti platí pro výběr býků do plemenitby kritéria (viz tab. 1) schválená členským shromážděním svazu jako součást šlechtitelského programu plemene, který byl následně schválen MZe při udělení statutu „uznané chovatelské sdružení pro české strakaté plemeno“. Je bezesporu příznivé, že činnost odchoven i způsob výběru býků do plemenitby jsou zakotveny přímo v plemenářském zákoně a vyhlášce a je tak zajištěna kontinuita této významné součásti šlechtitelského programu.
V průběhu roku 2001 bylo do odchoven v Osíku, Rokytně a nově i v Bohdalci nakoupeno celkem 219 býčků českého strakatého plemene a 52 holštýnských býčků (pouze část býčků holštýnského plemene je vybírána z odchoven). Nákup strakatých býčků do odchoven meziročně sice vzrostl ze 182 na již zmíněných 219 býčků, avšak v roce 2002 lze očekávat pouze mírný nárůst počtu býků vybraných a zařazených do plemenitby, neboť 2/3 býčků nakoupených do odchovny Bohdalec slouží pouze jako vrstevníci. Ve uplynulém roce se na dvou odchovnách, v Osíku a Rokytně, uskutečnilo celkem 11 výběrů býků do plemenitby (tab. 2). Z této tabulky je dále patrné, že ze 130 předvedených strakatých býků bylo vybráno a prodáno do inseminačních stanic 70 býků, což je v historii 31 let činnosti odchoven nejnižší počet (v roce 2000 bylo vybráno a prodáno 84 býků). Pro porovnání, již v prvním roce činnosti odchoven (1970) bylo pro využití v inseminaci vybráno 194 býků českého strakatého plemene.
Z tabulky 2 je dále patrné, že ze 157 býků strakatého plemene připravovaných k výběru jich bylo předvedeno 130 (83 %) a zbylých 27 (17 %) sice ukončilo test, ale bylo vyřazeno před výběrem. Z býků, kteří byli předvedeni k výběru, bylo 70 vybráno a prodáno na inseminační stanice (54 %), 13 býků bylo vybráno pro využití v přirozené plemenitbě (PRP – 10 %). Na odchovně v Osíku dosáhlo procento všech vybraných býků do plemenitby (včetně přirozené plemenitby) úrovně 51,5 %, v Rokytně bylo vybráno 55 % z předvedených býků.
Budeme-li posuzovat býky českého strakatého plemene vybrané pro využití v inseminaci podle plemenné příslušnosti (tab. 3) zjistíme, že stále nejpočetněji jsou do plemenitby vybírání býci, kteří přísluší k plemenné skupině C1 a naproti tomu býci plemenné skupiny C3 jsou do plemenitby vybíráni pouze výjimečně. Roste i počet vybíraných býků fylogeneticky příbuzného strakatého plemene montbeliard z Francie.
Úroveň růstové schopnosti býků českého strakatého plemene nakoupených do odchoven ověřovaná v podmínkách řízené výživy dokládá tabulka 4. Je patrné, že růstová schopnost vyjádřená přírůstkem v období testu i celkovým přírůstkem od narození je na dobré úrovni (v roce 2001 v testu 1341 g, celkem 1271 g) a odpovídá požadavkům chovného cíle.
Jak již bylo výše uvedeno, bylo v uplynulém roce vybráno do plemenitby celkem téměř 64 % z předvedených býků. Důvody, které vyřadily zbývajících 36 % předvedených plemeníků jsou, vedle předcházejících čtyřech ročníků, uvedeny v tabulce 5. Za zcela zásadní důvody, kvůli kterým jsou strakatí býci vyřazováni při výběru do plemenitby, lze považovat jejich úroveň růstu a vývinu a utváření zevnějšku. Tyto důvody jsou v posledních letech na vině více než 90 % vyřazení. Potěšitelné je, že například vyřazení z důvodu nesouhlasného původu se v posledních čtyřech letech stalo v podstatě výjimkou, což je důsledkem povinné kontroly původů býků ještě před předvedením k výběru do plemenitby.
Jestliže zevnějšek předvedených býků je jedním z rozhodujících ukazatelů vyřazení, je pochopitelné, že průměrné hodnoty jednotlivých sledovaných znaků zevnějšku u vybraných býků budou nejvyšší (tab. 6). Tabulka však odhaluje i skutečnost, že největší rozdíly v zevnějšku strakatých býků při výběru do plemenitby jsou ve stavbě těla a v utváření končetin, kdy vyřazení býci mají oproti vybraným více než o 10 bodů méně. Tyto znaky zevnějšku – stavba těla (konstituční pevnost) a utváření končetin (hlavně pánevních) – mají také největší význam pro úspěšné další působení vybraného plemeníka na inseminační stanici a z větší variability jejich bodového hodnocení je patrné, že právě těmto znakům věnují hodnotitelé potřebnou pozornost.
Porovnáme-li býky předvedené k výběru podle jejich otců, můžeme sestavit tabulku úspěšnosti otců předvedených býků podle počtu předvedených synů, podle počtu vybraných synů, ale i podle úspěšnosti výběru v % (tab. 7). Procentická úspěšnost byla spočítána pouze pro otce jejichž synů bylo nejvíce předvedeno a kteří byli nejpočetněji zastoupeni mezi vybranými plemeníky.
Z uvedené tabulky je patrné, že 10 a více synů bylo v roce 2001 předvedeno k výběru po otcích TAR 005, LON 003, HEL 023 (Gardian) a UF 006 (Bois le Vin), vybráno bylo nejvíce synů po otcích LON 003, TAR 005 a UF 006 a mezi nejúspěšnější, co se procenta vybraných z předvedených býků týká, patří JUN 619, UF 006 a LON 003.
Ani v roce 2001 se v odchovnách plemenných býků nezastavil pokles počtu nakupovaných a vybíraných strakatých býčků, přičemž počet vybraných byl v tomto roce nejnižší za celých 31 let existence odchoven. Celý problém kolem snižujícího se počtu nakupovaných a vybíraných strakatých býků se odvíjí od stavů krav, tj. od potenciální testovací kapacity, která je bohužel už řadu let snižována převodným křížením českého strakatého plemene na plemeno hoštýnské, čímž obě tato plemena přicházejí o krávy vhodné k testovacímu připařování. Pokud v tomto směru nedojde ke zlepšení situace, vyvolá tento stav nutně stagnaci domácích šlechtitelských programů jak českého strakatého, tak i holštýnského plemene.
Ing. Petr Pytloun, Svaz chovatelů českého strakatého skotu,
Ing. František Hřeben, Českomoravská společnost chovatelů, a. s.
