Letos v červnu dojde k zákazu používání terapeutických dávek oxidu zinečnatého (ZnO) v krmných směsích pro selata. Jeho používání ve vysokých dávkách (2500 až 3000 ppm) sice mělo řadu pozitivních efektů, objektivně vzato však mělo i negativní účinky. Například se zjistilo, že vysoké dávky ZnO zvyšují podíl multirezistentních E. coli a salmonel, ale i to, že nadbytek zinku se kumuluje v játrech, pankreatu a krevním séru a snižuje podíl laktobacilů ve střevní mikroflóře. Protože ve formě oxidu je zinek pro organismus obtížně dostupný, je vylučován výkaly do půdy a vody a zatěžuje tak životní prostředí.
Poodstavové průjmy selat jsou způsobeny bakteriemi E. coli a pro mnoho chovů jsou velkým problémem. Selata trpící poodstavovým průjmem nepřijímají potravu, jsou těžce dehydratovaná, zaostávají v růstu a mortalita dosahuje úrovně 20 až 30 %. Klíčovou součástí prevence proti průjmům selat po odstavu byl oxid zinku, který se v chovech používá od 90. let minulého století. Současně s výživou však bylo nezbytné uplatňovat i další opatření zahrnující důsledné dodržování hygieny v kotcích a odbourání stresu na porodně, ale i nezbytnou péči o novorozená selata.
Podle dosavadních studií nebude možné ZnO nahradit pouze jednou alternativou, ale kombinací více opatření. Z pohledu výživy se nabízí například rostlinné extrakty, které podporují příjem krmiva, stravitelnost živin, ale příznivě ovlivňují i mikrobiom trávicího traktu, což se odrazí v lepší imunitě zvířat. Dalším opatřením je okyselení krmných směsí organickými kyselinami (k. mléčná, citronová) s cílem upravit pH v žaludku a zajistit trávení vlákniny. Okyselením obsahu trávicího traktu dochází k inhibici nežádoucích mikroorganismů a stabilitě složení střevní mikroflóry, ale také zlepšuje stravitelnost bílkovin. Dobré výsledky jsou také s probiotiky (rody Lactobacillus, Streptococcus, Enterococcus, Lactococcus, Bifidobacterium, Bacillus, mikroskopické houby Saccharomyces cerevisiae) a prebiotiky v krmných směsích. Další možností je snížení obsahu bílkovin v krmné směsi, jejichž nadbytek (více než 20 %) je zdrojem živin pro patogenní mikroorganismy. Důležité je udržet hladinu limitující aminokyseliny lysinu v krmné směsi.
Je však třeba zdůraznit, že žádné opatření týkající se výživy nemůže fungovat bez dodržování zásad zoohygieny, péče o zvířata, prevence zdraví a managementu chovu.
Zinek jako minerální prvek nebude z krmných směsí zcela vyloučen, protože je důležitý pro správný růst selat. Je součástí enzymů, má význam pro velké spektrum metabolických procesů v organismu a je proto nenahraditelný.
Více se dočtete v článku Ing. Evy Weisbauerové, Ph.D., a Ing. Jaroslavy Bělkové, Ph.D., (VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí), který vyjde v únorovém čísle časopisu Náš chov.*
