Welfare, výživa a zdraví selat byly základními tématy přednášek webináře, který za podpory Ministerstva zemědělství 10. listopadu uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i. K aktuálnímu dění v chovu prasat přednesli své prezentace odborníci oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí a veterinární specialisté z Kliniky chorob přežvýkavců a prasat FVL VFU Brno.
Webinář pro chovatele prasat zahájil vedoucí dislokovaného pracoviště Výzkumného ústavu živočišné výroby v. v. i., Praha - Uhříněves v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslav Rozkot, CSc. Po úvodním ohlédnutí na počátky domestikace a chovu prasat se zaměřil na aktuální otázky související s genetickým pokrokem a měnící se legislativou podporující zlepšení životních podmínek zvířat.
V souvislosti s genetikou chovatelé hledají cesty, jak zefektivnit odchov selat z velkých vrhů.
Jestliže ještě v roce 2009 byla užitkovost prasnic v českých chovech přepočtená na průměrný počet živě narozených selat za rok na úrovni 23,7 selete, o deset let později už to bylo 32,4 selete. To podle Českého statistického úřadu znamenalo nárůst o 36,7 %. Odvrácenou stranou mince vyšší užitkovosti však bylo snížení průměrné porodní hmotnosti selat, přičemž mléčnost prasnic, včetně počtu struků adekvátní posun nezaznamenala.
„Uvádí se, že bez dalších opatření se dá zvládnout 24 až 26 selat. Běžným řešením, které se při velkém vrhu uplatňovalo a uplatňuje, jsou kojné prasnice. Je to poměrně spolehlivé řešení, ale jen tehdy, když se to umí. Další možností je použití krmných systémů na přikrmování selat. Oproti kojným prasnicím je jejich výhodou menší prostorová náročnost a možnost dodržování oddělených skupin zvířat. Kromě toho jsou selata z těchto systémů lépe zvyklá na příjem prestarteru, což se při odstavu ukazuje jako velká výhoda. Cílem použití nových technologických řešení na podporu velkých vrhů selat je snížit jak úbytek hmotnosti prasnic v důsledku nadměrného sání, tak i ztráty selat. Významně zvyšují šance na odpovídající růst i u selat s nižší hmotností, čímž se současně zvedá počet odchovaných, respektive prodaných selat na prasnici za rok. Technologie i vhodná krmiva jsou na trhu k dispozici, a pokud na to vše budou peníze, chovatelé by si s velkými vrhy měli poradit,“ konstatoval v úvodu Ing. Rozkot.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec
