Odchov telat a legislativa

Odchov telat patří v současné době k velmi diskutovaným tématům, jak mezi chovateli a vědci, tak i laickou veřejností. Prosperita, zdravotní stav a úspěšný odchov telat během rané fáze ontogeneze nejsou důležité jen z hlediska welfare telete, ale vytváří základ budoucí dobré prosperity a dobrého zdravotního stavu jalovic, krav i býků.

Pro odchov v konvenčních chovech telat v rané fázi ontogeneze platí, kromě širších předpisů (např. veterinární zákon atd.), 2 základní předpisy, tj. vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, v aktuálním znění, kde paragraf 2 se přímo zabývá minimálními standardy pro ochranu skotu, a bod 1 určuje požadavky na chov kategorie skotu do věku šesti měsíců a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v aktuálním znění. Pro odchov telat v ekologickém režimu potom platí další platná legislativa.

V současné době převažuje v konvenčních chovech dojeného skotu v České republice časná separace od matky (do 12 hodin po porodu) a následný odchov telat do 8 týdnů věku v individuálním ustájení. Lze však říci, že v tomto způsobu odchovu nejsou naplněny požadavky telat na sociální kontakt a sociální prostředí. Přestože legislativa umožňuje odchov telat do 8. týdne věku v individuálním ustájení (směrnice Rady 2008/119/ES; vyhláška č. 208/2004 Sb. v aktuálním znění), začínají sílit návrhy a možnosti uplatnění sociálního ustájení telat během tohoto období. Tato ustájení mají mnoho výhod, ale i rizik, která je nutná znát a včas na ně reagovat, aby byl odchov úspěšný.

Typy ustájení telat během mléčné výživy lze podle počtu zvířat rozdělit na:

  1. individuální ustájení,
  2. párové ustájení,
  3. skupinové ustájení,
  4. odchov s matkou nebo kojnou krávou.

Párové ustájení lze využít jako kompromis mezi možnostmi současných chovů a mezi sociální potřebou zvířat. Párově odchovaná telata se lépe vypořádávají s odstavem a lépe se socializují.

Skupinové ustájení telat v mnohém naplňuje požadavky na sociální kontakt telat, ale i velikost prostoru. Rizika, která se pojí s tímto typem ustájení, jsou velmi závislá na velikosti a vyrovnanosti skupiny, stavu zoohygieny v chovu, nákazové situací v chovu. Vzájemné vysávání může být způsobeno nedostatečným množstvím krmeného mléka nebo nesprávnou technikou krmení.

Ověřovány jsou dále tyto způsoby odchovu:

  1. neomezený kontakt s matkou,
  2. omezený kontakt s matkou,
  3. chov s náhradní matkou/kojnou.

V souhrnu lze říci, že při správném managementu sociálního ustájení je možné využít nejen výhody tohoto typu ustájení, ale i výhody, které jsou přisuzovány individuálnímu ustájení. Navíc, lze získat i uspokojivější výsledky než v ustájení individuálním a může dojít i k ušetření nákladů na odchov telat. Z těchto důvodů je v současnosti stále větší zájem právě o ustájení, která umožní telatům sociální kontakt, ať s vrstevníky nebo s matkou/kojnou. Přestože toto období může být v mnoha ohledech náročné a komplikované, je však velice důležité pro zdárný odchov telat a pro prosperitu celého chovu.*

Ing. Radka Šárová, Ph.D., Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves

 Podrobněji v příloze NCH „Jak na správný odchov telat“.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down