Světová zdravotnická organizace (WHO) vydává a pravidelně aktualizuje seznam klasifikace a stanovení priorit antimikrobiálních látek podle jejich důležitosti pro humánní medicínu. Rezistence proti těmto látkám může dramaticky omezit možnosti léčby závažných bakteriálních onemocnění člověka, a proto by se měla ve veterinární medicíně používat obezřetně. V České republice mají v oblasti udržení dobrého zdravotního stavu zvířat v boji proti antimikrobiální rezistenci klíčovou úlohu veterinární lékaři, a to v rámci vytváření dobrých životních podmínek chovaných zvířat na straně jedné a zdravotní nezávadnosti a biologické plnohodnotnosti surovin a potravin živočišného původu na straně druhé.
Výše uvedené je v souladu s koncepcí Akčního plánu Národního antibiotického programu České republiky na období 2019 až 2022 zaměřeného na omezování používání antibiotik v celém řetězci produkce surovin a potravin živočišného původu „from stable through the processing to the table“ (od stáje přes zpracování na stůl). Surveillance rezistence k antibiotikům je v souladu s rozhodnutím Komise 2013/652/EU o sledování a ohlašování rezistence k antimikrobikům u zoonotických, komenzálních a indikátorových bakterií. Od roku 2003 Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) sleduje spotřebu veterinárních antibiotik systémem sběru dat o prodejích veterinárních léčivých přípravků. V ČR jsou z pohledu antimikrobiální rezistence nejrizikovější (asi 85 %) hromadné aplikace antimikrobik (22 % medikovaná krmiva, 27 % perorální léčiva - 36 % medikace vody). V chovech dojeného skotu potom představují nejcitlivější kategorii telata v období od porodu do odstavu.
Více se dočtete v článku doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., v němž najdete výsledky vyhodnocení možnosti omezení spotřeby antimikrobních látek v průběhu odchovu telat na mléčné výživě prostřednictvím preventivních a profylaktických opatření.*
