Více než před třiceti roky byly prvotelkové stáje nedílnou součástí velké části našich chovů. Měly své přednosti, ale měly také své nedostatky. Ty dobře provozované prvotelkové stáje přinášely nemalé plemenářské, výživářské, ale především ekonomické efekty. V současnosti však mezi chovateli panuje velmi frekventovaná otázka a to, zda i v nových podmínkách živočišné produkce má tato metoda chovu, tj. oddělování prvotelek, resp. primipar od multipar nějaký prokazatelný efekt.
Obecně se tvrdí, že oddělený chov prvotelek, může působit příznivě na jejich užitkovost, zdraví, chování, ale i na reprodukci. Velká část našich, ale i evropských chovatelů tyto přednosti sice tuší, přesto tohoto možného pozitivního působení nevyužívá. Podařilo se realizovat dva poloprovozní pokusy, které především zásluhou vedení a personálu zemědělského podniku a co nejužší spolupráci s výzkumníkem poskytly relevantní výsledky, které lze bez větších pochyb prezentovat.
Experiment první Po dohodě s předním zemědělským podnikem na Moravě se založily dva poloprovozní pokusy, a to v komfortních chovných podmínkách, které zaručovaly maximální naplňování předem definované výzkumné metodiky, včetně průběžné perfektní evidence. Konstrukce tohoto experimentu byla založena na tom, že každá v pořadí sudá, bezproblémově otelená primipara, přecházela ve stejné stáji do samostatné, vizuálně neoddělené sekce, se stejným způsobem ustájení, krmení, obsluhy, jako u skupiny multipar. Na druhé straně každá, v pořadí lichá primipara, byla po otelení označena a zařazená do sekce spolu s multiparními jedinci. K výhodám odděleného chovu prvotelek ve stáji patří příznivější podmínky pro klidný a dlouhotrvající odpočinek v boxových ložích, bezproblémové a nerušené přístupy prvotelek ke krmnému stolu a napajedlům, méně problémové vytváření sociálního pořadí oproti skupinám smíšeným.
Experiment druhý V pokračujícím experimentu se prověřovala eventualita kratšího pobytu primipar v oddělené skupině. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že i krátkodobé oddělení primipar od multipar má rovněž pozitivní vliv na užitkovost v celém průběhu laktace skupině ustájené společně s multiparami. Závěr tedy zní, že i krátkodobé oddělení primipar od multipar působí pozitivně na zvyšování užitkovosti prvotelek. Také inseminační index hovoří rovněž pro oddělenou variantu ustájení. Prvotelky v oddělených skupinách rovněž zalehávaly rovnoměrněji, spolu s viditelnými projevy klidu ve skupině.
Závěrem „Prvotelkové“ stáje v našich chovech byly běžnou technologií v 70. i 80. letech minulého století. Tento příspěvek není přímým návrhem k jejich návratu, protože přístup a důvody pro oddělené ustájení primipar od multipar jsou zcela rozdílné, a to z tohoto důvodu, že naši chovatelé pracují se zcela odlišnými dojnicemi, užitkovými typy, krmením, managementem, technikou chovu, než tomu bývalo v minulosti. Přesto je nutné o této variantě, a tomto „novém“ přístupu odborně diskutovat. Vždyť jde o jeden z významných faktorů, který může na jedné straně zkvalitnit naše stáda a na druhé straně pomůže přispět k odstranění neoddiskutovatelných rezerv v užitkovosti, zdraví, reprodukci a welfare. Doporučení je jednoznačné, i když bude organizačně náročnější.*
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.,technolog-specialista
Více se dočtete v časopisu Náš chov 1/2018.
