Za posledních 20 let se vybudovalo mnoho desítek stájových objektů pro dojnice. Bohužel, většina z nich nezohlednila to, že prvotelky jsou kategorií dojnic, která si zasluhuje poněkud jiné zootechnické přístupy.
Podíváme-li se do nedávné historie, byly prvotelkové stáje, ale i skupiny ještě před 20 lety nedílnou součástí některých našich chovů. Měly své přednosti, měly také své nedostatky. S odstupem času se jeví, že dobře provozované prvotelkové stáje přinášely efekty plemenářské, výživářské, ale především ekonomické.
Experiment I
S předním zemědělským podnikem na střední Moravě se po vzájemné dohodě o spolupráci založily dva poloprovozní pokusy, a to v relativně komfortních chovných podmínkách, které zaručovaly maximální naplňování předem definované výzkumné metodiky, a to včetně perfektní evidence. Cílem prvního sledování bylo stanovení vlivu rozdělení kategorie primipar a multipar, a to v období bezprostředně po otelení, resp. po krátkém pobytu v individuálním porodním kotci, s tím, že se sledoval vliv tohoto rozdělení na primipary samostatně ustájené (skupina A) a primipary ustájené spolu s multiparami (skupina B), a to po celou dobu laktace. Samostatná skupina multipar (C) na 2. až 5. laktaci byla sledována podle stejné metodiky. Metodicky pokus probíhal tak, že čtyřiceti až šedesátičlenné skupiny krav byly krmeny ad libitně směsnou krmnou dávkou (kukuřičná a vojtěšková siláž, jádro, minerálie apod.) při 2x denním dojení, v pravidelném 2x 12 hodinovém cyklu. Denně byly získávány údaje o nádoji, jedenkrát měsíčně o živé hmotnosti, fakultativně o spotřebě krmiva po odečtu hmotnosti nedožerků. Chování krav bylo pod metodickým dohledem sledováno středoškolským studenty ambulantně, ale pravidelně ve 14 denních cyklech, se zaměřením mj. na obsazení krmného stolu, četnosti zalehávání v 1030 hod. dopoledne a ve 2200 hodin, a to v období redukovaného osvětlení ve stáji. Výsledky po více než dvou letech sledování (experimentů), resp. po 785 uzavřených laktacích vypovídají dosti jednoznačně. U samostatné skupiny primipar se projevil významně dynamický nárůst užitkovosti, a to o 7,1 %, oproti skupině ustájené spolu s multiparami. Z tohoto prvního sledování vyplynul jednoznačný závěr, že oddělení resp. separace primipar po celou dobu 1. laktace, od skupiny multipar má významný vliv na jejich ukazatele užitkovosti, reprodukce, ale také živé hmotnosti resp. kondice. Sledovaly se i další aspekty jako např. četnosti výskytů kulhání a mastitid, počet somatických buněk v mléce atd. Hodnocení výhod samostatného ustájení primipar se projevují dosti významně.
Experiment II
V pokračujícím experimentu se prověřovala eventualita možného kratšího pobytu primipar v oddělené skupině. Byly zjišťovány stejné údaje jako u přecházejícího poloprovozního pokusu, kde podmínky byly srovnatelné co do krmení, organizace práce a obsluhy. Experiment byl dlouhodobý, vzhledem k delšímu přechodu k zahájení vlastního sledování. I přes organizační náročnost byl celý průběh experimentu minimálně narušován vnějšími a organizačními vlivy. Po ukončení experimentálního období byly údaje vyhodnoceny. Z výsledků II. experimentu jednoznačně vyplývá, že i krátkodobé (90 denní) oddělení primipar od multipar má pozitivní vliv na užitkovost v celém průběhu laktace oproti skupině ustájené společně s multiparami.
Otázka, která by stála za další výzkumné sledování, zní. Nepůsobí zařazování primipar do skupiny multipar i opačně? Nedochází ke snižování užitkovosti, zhoršování reprodukčních ukazatelů, či dokonce zdraví u multipar, v důsledku déle působícího sociálního stresu, který vzniká ve vztahu „bažanti“ vers. „mazáci“? V této problematice je stále mnoho otevřených neznámých, které by si zasluhovaly zvýšenou pozornost, včetně nového přístupu k projektování nových stájí, které by umožňovaly ustájení oddělené skupiny primipar, bez násilných přesunů, zdržných časů, vyrušování zvířat apod.
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog-specialista
Podrobněji v časopisu Náš chov 7/2022.
