Rozšiřování podílu trvalých travních porostů pro extenzivní využívání chovu krav bez tržní produkce mléka je také ve východočeském regionu rozumnou alternativou. V takovém systému chovu se dá kombinovat dobrá mléčná produkce matek českého strakatého plemene s masnou užitkovostí otcovských linií. Pro účely užitkového křížení je k dispozici řada býků dovezených masných plemen.
Odlišnosti v extenzivním chovu krav
bez tržní produkce mléka
Rozšiřování podílu trvalých travních porostů pro extenzivní využívání chovu krav bez tržní produkce mléka je také ve východočeském regionu rozumnou alternativou. V takovém systému chovu se dá kombinovat dobrá mléčná produkce matek českého strakatého plemene s masnou užitkovostí otcovských linií. Pro účely užitkového křížení je k dispozici řada býků dovezených masných plemen.
Akci regionálního významu s názvem „Chov krav bez tržní produkce mléka v praxi“, kterou 22. dubna letošního roku připravil Liberecký kraj spolu s Regionální agrární radou Liberec a Okresní agrární komorou Semily, podpořily asi tři desítky chovatelů. Cílem organizátorů bylo nejen zprostředkovat setkání chovatelů, ale předat aktuální informace, například o odlišnostech chovu krav bez tržní produkce mléka v méně příznivých oblastech (LFA) nebo využití pastevních ploch a jejich plánování.
Vynikající parametry kříženců
„Asi před deseti lety se k nám dovezlo z Francie i ze zámoří dvanáct masných plemen, ale podle mého názoru jich stačila polovina“, řekl na začátku akce zástupce Chovservisu Hradec Králové Dr. Ing. Josef Langr. „V našem programu užitkového křížení nejvíce využíváme plemena charolais a blonde d` Aquitaine. Právě pro svůj vynikající růstový potenciál a dobrou konverzi krmiva je charolais nejrozšířenějším masným plemenem na světě. Předpokladem kvalitní produkce kříženců je velký tělesný rámec krávy. Každý centimetr kohoutkové výšky po přepočtu do masa na jatkách dělá 15 až 16 kg. U kříženců s charolais u býčků ve věku 20 až 22 měsíců dosahujeme porážkové hmotnosti mezi 650 až 700 kg“, dodal. Návod na dosažení uváděné porážkové hmotnosti je jednoduchý: po stažení z pastvy se zástavový skot s hmotností okolo 250 až 300 kg ještě rok intenzivně vykrmuje.
U dalšího osvědčeného plemene blonde d` Aquitaine dosahují býčci v užitkovém křížení ve 20, 22 měsících až 770 kg. Podle Langra jsou býčci až do hmotnosti 400 až 450 kg v založení masa nevýrazní, proto se doporučuje vykrmovat jatečná zvířata do vyšších porážkových hmotností, kdy dosahují vynikající čisté výtěžnosti. V užitkových stádech, kde využívají inseminaci je blonde d` Aquitaine velmi vhodným plemenem. Navíc jemná kostra, malá hlava a dlouhé nohy telat jsou jmenovatelem pro bezproblémové porody.
Perspektivní jsou i další plemena, například limousine (býčci v užitkovém křížení dosahují ve 20 až 22 měsících 731 kg), belgické modrobílé (733 kg) nebo aberdeen angus.
Oceňování a zpeněžování skotu
„Se vstupem do Evropské unie souvisí také oceňování a zpeněžování jatečného skotu. U nás máme problém s protučněním, které nám dělá ztráty při zpeněžování,“ uvedl Langr. Proto je ekonomičtější jatečná zvířata neprokrmovat a porážet je do věku 20 až 22 měsíců, kdy se protučnění pohybuje v požadované třídě 2. Podle Ing. Marka Bjelka, PhD. z Výzkumného ústavu chovu skotu v Rapotíně by mohla být třída za protučnění i vyšší, protože zejména mezisvalový tuk nejen zjemňuje maso, ale také váže chuťové vlastnosti.
V této souvislosti je polointenzivní výkrm volů cestou, jak získat maso s výbornými kulinářskými vlastnostmi, leč naším trhem zatím nedoceněnou. Kvalita hovězího masa je také dána jeho zráním. Nedodržováním doporučované doby zrání masa zpracovatelé podkopávají úsilí chovatelů a ani spotřebitelé nejsou spokojeni.
Užitkovost a klasifikace jatečně upraveného těla kříženců
Užitkové křížení (C) s Věk v měsících Průměrná hmotnost
(v kg) SEUROP
Zmasilost Protučnění Způsob odchovu
Charolais 20 – 22 738 EUR 2,3 bez TPM
Blonde d` Aquitaine 20 – 22 775 EUR 2,3 bez TPM
Limousine 20 - 22 731 EUR 2,3 bez TPM
Belgické modrobílé 20 - 22 733 SEU 1,2 bez TPM
Masný simentál 20 - 22 745 EUR 2,3 bez TPM
České strakaté 20 - 24 667 EUR 2,3,4 tradiční
Poznámka: Z celkového počtu 4500 poražených zvířat v podniku TORO Hlavečník
Chovatelský cíl v chovu krav
V chovu krav bez tržní produkce mléka je cílem podle Langra získat od krávy každý rok tele; za život krávy to představuje 5 až 10 telat. Dále by se mělo dosáhnout 96% zabřeznutí ve stádě a natality až 95 % na sto živě narozených telat. Telení je třeba směřovat do jarních měsíců (ledna až dubna), a to nejen s ohledem na stav pastevního porostu, na kterém je závislá mléčnost matky, jež se pozitivně projeví v založení osvalení u telat, ale následně i v dobré adaptaci telat při jejich přechodu z pastvy do výkrmu (v září až říjnu).
Vynikající mléčná schopnost českého strakatého plemene při tomto systému chovu dává možnost plně využít růstových schopností telat výrazně masných plemen. České straky mají budoucnost nejen z hlediska masného programu, ale v případě narušeného obratu stáda dojeného skotu najdou i jalovičky dobré uplatnění. Současným trendem je dovážet zámořské linie, které jsou většího tělesného rámce, s jemnější kostrou, sdělil Langr.
Vystoupení Ing. Vítězslava Burdycha z Chovservisu Hradec Králové dalo některým chovatelům mimo jiné odpověď na otázku, kdy využívat býka v přirozené plemenitbě nebo v inseminaci. U plemene belgického modrobílého nedoporučuje býka do přirozené plemenitby. „Vzhledem k hypertrofii svalstva je býk líný a neskáče, a pokud ano, tak po 10 až 12 měsících má problémy s pohybem a můžete ho odepsat“, vysvětlil. Přirozené využívání býků ostatních plemen pak záleží na chovateli samotném. Je to i o zkušenostech; někteří chovatelé po nákupech neplodného býka na aukcích jistě upřednostní inseminační dávky prověřených býků. „Bohužel metodika ke kontrole plodnosti nakoupených býků zatím není“, dodal Burdych. Vyzdvihl i dobré zkušenosti se sonografickým vyšetřováním pohlavních orgánů krav. Zvláště ve stádech krav s cystami se tímto způsobem vylepší reprodukce na odpovídající úroveň a s aktivy v ekonomice chovu.
Dostatečná pastva
Dalším předpokladem úspěchu chovu krav bez tržní produkce mléka je podle Bjelka dostatečná pastva 0,6 až 1,5 ha/krávu. Pro udržení potřebného botanického složení pastevního porostu se každých šest až osm let praktikuje přísev (kostřavami, jílkem), který potlačí nežádoucí „bujení“jetelu plazivého. Technologie chovu je založena na jednoduchých přístřešcích, ale z hlediska nitrátové směrnice (směrnice Rady 91/676) bude problémem zimoviště.
„Ve zranitelných oblastech jsou příslušná opatření stanovená v Zásadách, snižujících znečištění dusičnany. Součástí Zásad je Akční program, nebo-li povinný způsob hospodaření ve zranitelných oblastech, vyhlášený nařízením vlády č. 103/2003 Sb., které mimo jiné diferencuje požadavky podle půdně klimatických podmínek jednotlivých zranitelných oblastí. Jednou z těchto zásad je prodloužení období bez hnojení ve výše položených oblastech“, upřesnila Ing. Jitka Tvrzníková z VÚRV Liberec.
