Kvůli zabránění šíření afrického moru prasat bude od dnešního dne v části Libereckého kraje pokračovat odstřel přemnožených prasat divokých. Odstřel, s nímž budou pomáhat i policejní střelci, bude v honitbách Rádlo na Jablonecku, Liberec-Vesec a Vratislavice na Liberecku. Není však vyloučeno, že na základě údajů z monitoringu černé zvěře drony a fotopastmi se odstřel rozšíří i do dalších vytipovaných honiteb. Z bezpečnostních důvodů tak bude až do 13. února ve vymezeném území omezen volný pohyb osob, a to ve večerních, nočních a brzkých ranních hodinách.
Území s intenzivním lovem prasat divokých bude podobně jako v první etapě odstřelu v závěru loňského roku opatřeno informačními cedulemi pro veřejnost. Ve vymezených honitbách bude omezen pohyb osob od pondělí do čtvrtka vždy od 18:00 do 6:00 ráno. Osoby, které se v oblasti budou pohybovat, automaticky obdrží na své mobilní telefony varovné zprávy.
Do druhé etapy akce, která začne v pondělí 20. ledna a potrvá do 13. února, Policie ČR nasadí v každém turnusu 18 odstřelovačů, kteří budou opět úzce spolupracovat se Státní veterinární správou a místními mysliveckými spolky.
„Bezpečnost je pro nás prioritou. V první etapě vše díky občanům a jejich respektování pravidel probíhalo bez problémů a věříme, že tomu tak bude i nyní. Děkujeme za pochopení a spolupráci,“ uvedl Petr Koutný, ředitel Ředitelství služby pořádkové policie.
Na intenzivní spolupráci ministerstev zemědělství, vnitra a dopravy ve věci boje proti africkému moru prasat se usnesla vláda koncem loňského srpna. Aktivní zapojení policejních střelců výrazně napomohlo eradikaci afrického moru prasat již v roce 2017 na Zlínsku.
Během prvního turnusu aktuální akce se místním myslivcům i policejním střelcům podařilo na sklonku roku významně snížit populaci divokých prasat v oblasti. Podle kvalifikovaných odhadů odborníků z České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se však v oblasti nadále vyskytuje 60 až 80 kusů divočáků.
„Odstřel divočáků představuje společnou koordinovanou akci mnoha složek ve veřejném zájmu s cílem zabránit šíření nebezpečné nákazy a tím i možným velkým ekonomickým škodám. K těm by došlo zejména v momentu, kdy by se nákaza rozšířila do chovů domácích prasat,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
S ohledem na nepříznivou nákazovou situaci afrického moru prasat (AMP) a na základě nabytých poznatků i zkušeností ze zahraničí Státní veterinární správa v polovině loňského roku vypracovala strategii, která se opírá o čtyři pilíře. První zahrnuje nutnost propátrávat terén a vyhledávat uhynulé kusy, které se následně vyšetří na AMP ve SVÚ. Tato povinnost je kromě jiného stanovena uživatelům honiteb mimořádnými veterinárními opatřeními. Druhým pilířem je stavba umělých bariér, hlavně plotů. Logickou snahou je doplnit již vybudovaná oplocení v podobě rychlostních silnic ploty i jinde. Toto řešení je dlouhodobějšího charakteru a naráží na řadu komplikací zejména z důvodu vlastnictví pozemků. Třetím zásadním pilířem je snižování populace odstřelem divočáků ve vymezeném území. Čtvrtým pilířem je pečlivý monitoring s využití monitorovacích prostředků jako jsou fotopasti a drony.
Za loňský rok Státní veterinární správa eviduje 27 potvrzených případů afrického moru prasat u prasat divokých, a to u 13 ulovených a u 14 uhynulých divočáků. Původně vymezené pásmo infekce o výměře 200 km² se postupně zvětšovalo až na současných 1640 km². Pozitivní je, že poslední případ pozitivního divočáka byl potvrzen loni v srpnu. Od té doby měla všechna vyšetření ulovených i uhynulých divokých prasat na našem území negativní výsledek. Od počátku nákazy v závěru roku 2022 se v České republice eviduje celkem 84 případů AMP u uhynulých a ulovených prasat divokých.*
