Anglie je kolébkou moderního šlechtění hospodářských zvířat, včetně prasat. Původní anglická prasata byla velká, ušlechtilá zvířata, chovaná především pro maso. Koncem osmnáctého století bylo do země přiváženo mnoho různých typů menších tučných asijských prasat. Míchání a kontrolovaný chov těchto dvou populací produkovalo plemena, která převládala až do padesátých let minulého století. Tváří v tvář tlaku dánského, holandského a irského průmyslového chovu prasat doporučila v roce 1955 tzv. Howittova zpráva, aby britské chovy prasat byly založeny pouze na třech plemenech - large white, landrace a welsh. Tím započal úpadek klasických anglických plemen prasat, některá nenávratně zmizela a ta zbývající jsou dnes na seznamu vzácných a ohrožených plemen.
Anglická organizace pro zachování původních plemen hospodářských zvířat Rare Breeds Survival Trust, založena v roce 1973 (RBST), popisuje situaci v chovu prasat jako velmi znepokojující. Plemena jako cumberland, lincolnshire curly coated, ulster white, dorset gold tip a yorkshire blue zanikla. Z deseti současných domorodých britských plemen prasat sedm plemen vykazuje neustálý pokles stavů, přičemž nejdramatičtější pád nastal u plemene gloucestershire old spots, u kterého stavy prasnic poklesly v roce 2017 pod kritickou mez 500 kusů a plemeno se dostalo do kategorie ohrožené. Tabulka 1 uvádí anglická plemena prasat, chovaná jako genové rezervy, podle stupně jejich ohrožení v roce 2017 (zdroj RBST).
Společnost zodpovědná za šlechtění prasat, British Pig Association (BPA) byla založena v roce 1884 a kromě jiného je pověřena vedením plemennýh knih jednotlivých plemen. Jak vyplývá z tabulky 2, většina tradičních domorodých plemen má méně než 500 prasnic, což je vystavuje riziku vyhynutí. Proto je jedním z nejdůležitějších úkolů BPA registrovat narození všech vrhů prasat s rodokmenem, aby mohl být udržen a zvýšen počet registrovaných plemenných prasat v každém z těchto plemen. Cílem je zvýšení počtu nad hranici 1000 prasnic, aby byla zajištěna bezpečnost a přežití jedinečného genetického dědictví.
K tomu je třeba povzbudit více chovatelů, aby přijali tato plemena a zastavili zmenšování genetického fondu, resp. biodiverzity. Zachování co nejrůznějšího genetického fondu je z důvodů neustálých změn v produkčních systémech a vývoje nových nemocí zásadní. Klíčový gen v rodilém plemeni může pomoci chránit budoucí generace komerčních prasat. Avšak k tomu jsou nutné také změny na trhu s vepřovými produkty, což znamená, že je třeba více lidí, kteří koupí vepřové s prokázaným původem a garantovanou kvalitou, tzv. maso s rodokmenem, na rozdíl od levných, nenápadných masných výrobků.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 3/2018
Jana Velechovská, thanks a lot for the post.Really thank you! Much obliged.