Dojnice polovinu svého života stráví vleže – to je pro ni přirozeným chování. Proto bylo stání zvířat věnováno mnoho studií, zvláště pak jedná-li se o stání po delší dobu, v řádu hodin. Kdy je vlastně stání pro dojnici zátěží? Odpověď není jednoduchá. Věnujme tedy věci bližší pohled. Výsledky jsou shrnuty ve třech bodech.
1.Pokud mají možnost, volí krávy nohama. Při chůzi se vyhýbají tvrdému hrbolatému povrchu, dávají přednost chůzi po gumové matraci. Zvířata také kontrolují své stání na místě. Pokud stojí jednou nohou na tvrdém nerovném povrchu, odlehčují ji. To nám říká, že kvalita povrchu zvířatům vadí. Nerovný, nebo velmi hrubý povrch nebo hrboly nutí zvířata kontrolovat jejich stání, nejen chůzi.
2. Čím déle zvířata stojí, tím častěji dělají kroky na místě a přenášejí svou váhu zezadu dopředu a zpět. Neznáme zcela přesně důvod tohoto jevu, ale můžeme ho odvodit z lidského chování. Pokud někde dlouhou dobu stojíme, nebo řídíme auto, potřebujeme pohyb na obnovení cirkulace krve. Totéž dělají dojnice při delším čekání na dojírně, nebo na inseminaci, či veterinární zákrok. Další důvod nedobrovolného stání je tepelný stres. Pokud teplota stoupne nad 21 0C, zvířata neuléhají ale stojí a tím nechávají vzduch proudit okolo jejich těla k ochlazování.
3. Jak rychle krávy uléhají? Měříme dobu stání, pokud mají příležitost k ulehnutí. Pokud jsou uvolněné z hlavových zábran, vrátí se z dojírny atd., díváme se na to, jak rychle ulehnou. Pokud je to okamžitě po příchodu do kotce, dávají nám najevo, že jejich stání už bylo nepohodlné. Studie, kde zvířata stála nad 3 hodiny prokázaly jejich únavu, doba k jejich ulehnutí byla jen několik minut.
Proč sledujeme rychlost uléhání po nuceném stání? Dlouhé stání má nepříznivý následek v tom, že krávy preferují rychlé ulehnutí před pitím a příjmem krmiva. Při dlouhém stání dochází k uvolňování stresového hormonu kortizolu. Pak mmají krávy větší náklonnost reagovat na stresující podněty proti krátkému stání.
C.Tucker, universita Kalifornie, Davis.
Zkrácený překlad
Ing. Roman Poštulka
Článek najdete v Našem chovu 10/2016
