Mastitidy jsou vážným produkčním onemocněním, které poškozuje nejen zanícenou mléčnou žlázu, ale též zhoršuje pohodu, snižuje kvalitu mléka i ziskovost farmy. Důkladnost a důslednost při odhalování problémů a jejich řešení jsou nejlepšími průvodci na cestě k nápravě.
Mastitidy jsou závažným a nákladným problémem v řadě chovů na celém světě. Jde nejenom o ztrátu produkce, ale též zvýšené náklady na péči, veterinární zákroky a samozřejmě léky. Krom toho není vyloučeno, že se taková léčená kráva či prvotelka do produkce již nevrátí.
Environmentálními patogeny jsou ohroženy především krávy v okoloporodním období, protože problémem některých krav je neúplné uzavření strukových kanálků po zasušení, ale také jejich otevírání při „nalévání“ vemene, což zvyšuje náchylnost k infekci hlavně u jalovic.
Se zánětem, jenž se objevuje krátce po otelení, bývají nejčastěji spojeny dva druhy bakterií:
Streptococcus uberis vyvolává subklinické i klinické mastitidy, při kterých sice krávy nemusí vypadat příliš nemocně, ale jejich mléko má vysoký SCC (5–8 milionů SB/ml).
Existuje řada opatření, jež mohou přispět k minimalizaci dopadu mastitid, a to nejen v okoloporodním období. V případě environmentálních mastitid jde o zlepšení životních podmínek krav a jalovic. Hygiena hraje na porodně zásadní roli. Čistá a suchá boxová lože, pravidelné čištění hnojných chodeb (zhruba každé tři hodiny u zvířat, která jsou méně než dva týdny před otelením), každodenní přistýlání porodny i porodních kotců a časté odstraňování znečištěné či potenciálně kontaminované podestýlky. V ideálním případě po každém otelení.
Prevence sice může podstatně snížit riziko infekce, ale stoprocentní záruku neposkytne. Navzdory všemožným opatřením jsou původci mastitid vždy nablízku. Pravidelný monitoring a časná diagnostika jsou důležité, protože i v případě mastitidy závisí úspěšnost léčby na včasném odhalení, zavedení účinných opatření proti šíření a odpovídající léčbě. K identifikaci problémových krav mohou dobře posloužit data z kontroly užitkovosti (KU) i pečlivá evidence výsledků NK testů a léčby.
Není tomu zase tak dávno, co byly účinky antibiotik oslavovány, ale jak známo: všeho moc škodí. A tak v posledních několika desítkách let bylo intenzivně upozorňováno na rizika spojená s jejich nadužíváním. Problémy s antibiotickou rezistencí patogenů komplikují život a práci humánním i veterinárním lékařům a jejich pacientům. Při podrobnějším zkoumání aplikace antibiotik se vědci z Teagasc zaměřili na metody, které by mohly snížit jejich používání, ale současně udržet incidenci mastitid ve stádech dojeného skotu na nízké úrovni.
Další oblastí jejich zájmu se stalo plošné intrammamární podávání léčiv dojnicím při zasušování spočívající v aplikaci antimikrobiálních přípravků s dlouhodobým účinkem do všech čtvrtí vemene při zaprahování. S pomocí programů pro tlumení mastitid, jejichž součástí byla nejenom plošná aplikace antibiotik při ukončování laktace, ale též pravidelná údržba dojicích strojů a dojíren a zvýšení úrovně hygieny dojení – ať už z hlediska očisty a přípravy vemene před dojením, tak používání moderních desinfekčních prostředků před a po dojení (například tzv. pre- a post-dipů) – se podařilo výrazně snížit výskyt infikovaných krav v období stání na sucho. Výsledkem těchto příznivých trendů a rostoucích obav z rozšiřující se antibiotické rezistence bakterií byl návrh na ukončení plošného podávání antibiotik zasušovaným kravám. Z pohledu vědců se jedná o řadu pozitivních výsledků, které by mohly poukázat na další z cest ke snížení závislosti na používání antibiotik při prevenci mastitid, další studie pomohou stanovit kudy vede hranice mezi udržením vysokého standardu v péči o zdraví mléčné žlázy krav a jalovic a odpovědným používáním antibiotik.
S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 5/2023.
