Dosažení odpovídajících ukazatelů užitkovosti ve výkrmu drůbeže se odvíjí od celé řady faktorů. Na úrovni chovu je to zejména připravenost haly s ohledem na parametry ustájení – teplotně vlhkostní parametry, světelný režim, použitou technologii krmení a napájení či kvalitu podestýlky, ale i plánovaná hustota zástavu. I když prakticky nejde o nic nového pod sluncem, v zavedené drůbežářské praxi lze stále najít rezervy.
Současné genotypy brojlerových kuřat mají takovou rychlost růstu, že některým problémům nelze zabránit. Ptáci jsou náchylnější ke stresu i infekcím. Základním předpokladem pro optimální využití jejich růstového potenciálu je udržení dobrého zdravotního stavu ptáků, kterému napomáhá kvalitní výživa spolu se zajištěním optimálních podmínek ustájení. Zejména při naskladnění jednodenních kuřat, která nemají dostatečně vyvinuté termoregulační mechanizmy. Podle některých praktických veterinárních lékařů chovatelé často podceňují připravenost hal. Zejména s ohledem na teplotu, která bývá jak v samotné hale, tak i na podestýlce většinou nižší. V zásadě platí, že při výkrmu brojlerů by počáteční teplota ve stáji měla být v rozmezí mezi 30 až 33 °C, přičemž do pěti týdnů věku kuřat se teplota každý týden snižuje o 2 až 3 °C.
Dosažení optimální teploty prostředí, relativní vlhkosti vzduchu a jeho dostatečné kvality je při výkrmu brojlerů velmi obtížné, a to z důvodu rychlého růstu kuřat a s ním souvisejícího rychle se měnícího výdeje tepla a plynů.
K vytápění hal se často využívají vylepšená přímotopná topidla s uzavřeným spalováním, tzn. že vzduch stáje nezatěžuje kouř ani škodlivé plyny, které jsou odváděny mimo halu.
Pro zajištění optimálního mikroklimatu v halách pro vykrmovanou drůbež se osvědčuje také pulzní a podtlaková ventilace. V závislosti na počtu kuřat, nastavených teplotních podmínkách v hale a ve venkovním prostředí se v určitých intervalech spouštějí ventilátory. Kromě základních fyzikálních veličin, jako jsou teplota, vlhkost, případně proudění vzduchu, řídicí ovládací počítačové jednotka současně zamezuje překročení limitních hodnot sledovaných stájových plynů (NH3, CO2), což významně zvyšuje kvalitu mikroklimatu ve stáji. Tím, že ventilátory nejsou nepřetržitě v chodu, se uspoří elektrická energie. V počáteční fázi výkrmu je ventilace minimální a tím se zefektivňuje vytápění. S pokročilejší dobou výkrmu se pro dosažení účinné a rovnoměrné výměny vzduchu zapojují do ventilačního systému ventilační klapky na stěnách. V letním období je podporují ještě velké ventilátory umístěné ve štítech, případně se otevírají okna na bočních stěnách výkrmové haly. Tím se zvýší rychlost proudění vzduchu a docílí se efektu tunelové ventilace, díky čemuž lze účinně minimalizovat ztráty kuřat přehřátím z důvodu teplotního stresu.*
Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov
