Ani ne tak pro celkově vysokou spotřebu kolem 270 konzumních vajec na obyvatele, jako spíše z ekonomických důvodů a vlivu používaných technologií na životní prostředí je chov nosnic i v České republice ve středu pozornosti odborníků. V oblasti výživy se například přehodnocuje obsah dusíkatých látek v běžně používaných krmných směsích pro nosnice, kterých je obecně nadbytek. „Přebytečné“ dusíkaté látky potom nosnice vylučují do okolního stájového prostředí. Dochází tak k jejich koncentraci v podobě amoniaku, který při vyšších hladinách u nosnic vyvolává stres. Výše způsobených ztrát je pak rozdílná, a to podle používané technologie. Při porovnávání klecových technologií s alternativními je riziko stresu nosnic vyšší v alternativních systémech chovu.
Optimalizace ve výživě drůbeže
Ani ne tak pro celkově vysokou spotřebu kolem 270 konzumních vajec na obyvatele, jako spíše z ekonomických důvodů a vlivu používaných technologií na životní prostředí je chov nosnic i v České republice ve středu pozornosti odborníků. V oblasti výživy se například přehodnocuje obsah dusíkatých látek v běžně používaných krmných směsích pro nosnice, kterých je obecně nadbytek. „Přebytečné“ dusíkaté látky potom nosnice vylučují do okolního stájového prostředí. Dochází tak k jejich koncentraci v podobě amoniaku, který při vyšších hladinách u nosnic vyvolává stres. Výše způsobených ztrát je pak rozdílná, a to podle používané technologie. Při porovnávání klecových technologií s alternativními je riziko stresu nosnic vyšší v alternativních systémech chovu.
Stejně jako v předchozích letech i letošní jedenáctý ročník konference zaměřené na moderní trendy ve výživě drůbeže, kterou uspořádala před časem společnost Biofaktory Praha, spol. s r.o. si našla své zájemce nejen z řad chovatelů, pracovníků mísíren krmiv nebo veterinárních lékařů, ale i ostatní zemědělské veřejnosti.
V úvodním vystoupení ředitel společnosti Ing. Lubomír Polášek, CSc. informoval o aktuálních změnách v recepturách premixů pro jednotlivé kategorie drůbeže, vyvolaných zákazem zkrmování masokostních mouček a nařízením EC č. 1334/003 pro stanovení maximálních limitů na obsah vitaminů, antikokcidik, stimulátorů, mikroprvků a dalších látek. Vedle zvýšeného obsahu vitamínů a některých mikroprvků se premixy například pro odchov kuřat, ale i chovné slepice a kohouty, nově doplňují molybdenem. Molybden se přidává i do premixů chovným krůtám. Premixy pro brojlery se navíc obohacují ještě stimulátorem flavomycinem, který je vedle mědi novou položkou také premixů pro vykrmované krůty. Kachnám se směsi nově obohacují ještě kobaltem, mědí a selenem.
Dodal, že od prosince má společnost akreditaci k provádění laboratorních rozborů krmiv, premixů i surovin a analytických metod dle evropských norem a podle jeho slov jsou v rámci krmivářského oboru jedinou laboratoří s takovým rozsahem akreditace u nás. Vedle výroby premixů a doplňkových krmiv je novou aktivitou společnosti i výroba léčivých přípravků k medikaci krmiv, z nichž první čtyři na bázi chlortetracyklinu jsou již na trhu. Hodně si slibují také od nově zakoupeného software pro ekonomickou optimalizaci výkrmu brojlerů.
Užitkovost limitují proteiny
Zahraniční zkušenosti zaměřené na optimalizaci výživy drůbeže s ohledem na rentabilitu chovu prezentoval dr. Colin Fisher z Velké Británie. Uvedl, že podstatou efektivního krmení je řízení proteinové výživy drůbeže. Rozdílné požadavky na výživu a prostředí při současné úrovni šlechtění a genetického potenciálu jednotlivých hybridních linií vyžadují individuální přístup a specifický management.
Předeslal, že celková hladina energie není z hlediska výše užitkovosti limitujícím faktorem, jakým je naopak vyvážený poměrem proteinů, a to lyzinu a sirných aminokyselin ve směsi. Zjištění optimální hladiny proteinové výživy ve standardních krmných směsích bylo předmětem pokusů u dvou linií hybridů (A, B) s podobnou růstovou křivkou. Výsledky ukázaly, že brojleři reagovali na změny ve složení krmné směsi rozdílně. Zatímco v prvním případě brojleři (A) rostli pomaleji, pozitivně reagovali na vyšší hladinu proteinu a mortalita během výkrmu byla nízká, odezva druhé linie brojlerů (kterou charakterizuje v první fázi výkrmu rychlejší růst) na zvýšenou hladinu proteinu ve směsi byla menší. Navíc u pokusných skupin ranější linie (B) se s vyššími dávkami proteinu současně zvyšovala i mortalita. U těchto brojlerů (B) byly zaznamenány i rozdíly mezi skupinami podle pohlaví. Rozdílná hladina proteinu ve směsích v kombinaci se světelným režimem byla dalším pokračováním pokusů, zaměřených na optimalizaci výživy brojlerů. Z výsledků vyplynulo, že vyšší mortalitu kohoutků ranější linie lze snižovat restrikcí světelného režimu. Jestliže u brojlerů (A) neměla rozdílná doba a intenzita osvětlení na snižování mortality vliv, u druhé linie v režimu 12 hodin světla v prvních 14 dnech a jeho postupné zvyšování až na 24 hodin od 25. dne se mortalita výrazně snížila.
Zajímavé byly i výsledky pokusů s různými hladinami proteinu ve vztahu ke složení jatečného těla. Zjistilo se například, že s vyšší hladinou proteinu ve směsi stoupal podíl prsní svaloviny, ale podíl svaloviny stehen se nezvyšoval. Zatímco pro evropského spotřebitele je takové zjištění prakticky bezvýznamné, chovatelům drůbeže v Japonsku, kde trh preferuje svalovinu stehen, již dává jasný signál.
Na závěr informoval, jak lze tyto údaje použít ke kalkulaci optimální hladiny vyváženého proteinu v krmení drůbeže, například ve vztahu k cenám krmných komponentů, nákladům na výrobu a zpracování nebo v závislosti na biologickou odpověď zvířat.
Trendem výživa násadových vajec
Inženýr Marek Kumprecht navázal přednáškou o výživě brojlerů v první fázi výkrmu. Z ní vyplynulo, že bohatší startérové směsi mají příznivý vliv na vyšší porážkovou hmotnost a vyšší podíl prsní svaloviny. Srovnatelných výsledků lze dosáhnout za předpokladu, že startérová směs je z čerstvých surovin známého původu, obsahuje do jednoho procenta rostlinného tuku, dále kvalitní obiloviny (limitovány obsahem neškrobových polysacharidů) a rybí moučku (do čtyř procent). Vedle toho je požadavek na vyváženost minerální výživy a úplnou absenci rostlinných surovin s vysokým obsahem vlákniny (jako například mlýnských odpadů) ve startérové směsi. Doplnil, že určujícím faktorem je i struktura směsí a jejich kvalita je dána také minimálním obsahem prašného podílu. Velikost granulí v prvním týdnu by měla být kolem jednoho milimetru, od 8. do 10. dne pak dva až tři milimetry. Význam granulace spočívá především ve zvýšeném příjmu směsi a potlačení patogenů (salmonel). Naopak její nevýhodou je snížené využití amynokyselin za současného navýšení nákladů. V závěru vystoupení informoval, že trendem budoucnosti by měla být výživa v raných stadiích vývoje kuřat, ať už injekčně do vajec od 15. dne po nasazení nebo krmením kuřat bezprostředně po vylíhnutí, včetně doby jejich případné přepravy.
Vztah výživy a krmné techniky v různých technologických systémech chovu drůbeže byl námětem vystoupení dr. Ing. Lenky Papešové, CSc. Z přednášky vyplynulo, že nároky na příjem základních živin jsou u nosnic v klecových a alternativních chovech srovnatelné, větší rozdíly jsou v požadavku na makroprvky, vitamíny a jiné specificky účinné látky.
Konstatovala, že pro redukci dusíkatých látek ve směsích pro nosnice hovoří nejen ekonomické aspekty, ale i vazba na snižování zátěže životního prostředí. Ze dosavadních asi 18 % dusíkatých látek ve startérových, růstových i snáškových krmných směsích by se mělo jít asi o čtyři procenta níže na 14 až 16 %, při současně vyrovnané hladině esenciálních aminokyselin, především lyzinu, methioninu a tryptofanu. Dodala, že podobná je situace také u normy potřeby minerálních látek s přebytkem vápníku a zčásti i fosforu u nosnic ve vazbě na zhoršenou kvalitu skořápky. Naproti tomu dobré výsledky jsou s vitamínem C a sodou. Využívání krmných aditiv u nosnic jako probiotik, enzymů, esenciálních mastných kyselin a organických forem makroprvků má také pozitivní účinek na zdraví a užitkovost nosnic, včetně kvality vajec.
