Siláže do krmné dávky pro dojnice je nutno kvalitně připravit. Dodrží-li se při silážování, odkrývání siláží a při jejím zkrmování doporučené postupy, má chovatel možnost zkrmovat vhodné krmivo, které je pro zvířata chutné a dobře stravitelné. Pro zajištění dobré a kvalitní siláže je potřeba nespočet kroků, které nás dovedou až ke zdárnému cíli.
Mezi nejčastěji silážované plodiny řadíme víceleté pícniny, kukuřici, traviny, luskoviny a luskovinoobilné směsky. Dále pak obiloviny, zbytky z potravinářského průmyslu (pivovarské mláto a cukrovarské řízky) a ostatní plodiny, které obsahují dostatečné množství vodorozpustných sacharidů. Ty spolu i s obsahem sušiny a bílkovin rozdělují silážovatelné plodiny na lehce, obtížně a těžce silážovatelné. Siláž tak může být s ohledem na obsah živin bílkovinná, polobílkovinná nebo sacharidová.
Lehce silážovatelné plodiny, pro které je typická konzervace okamžitě po sklizni, obsahují větší množství zkvasitelných cukrů a mají nízkou pufrační kapacitu (schopnost silážované hmoty udržovat pH). Ta je dána zejména obsahem dusíkatých látek a popelovin anorganického původu. Patří sem např. silážní kukuřice, čirok nebo hybridy trav s vyšším obsahem sacharidů. Mezi obtížně silážovatelné plodiny řadíme zejména jetelotrávy a luskovinoobilné směsky. Těžce silážovatelné plodiny mají vysoký obsah bílkovin. U některých pícnin může být tento zvýšený obsah bílkovin dán i vlivem intenzivního hnojení dusíkem. Řadíme sem zejména jeteloviny, luskoviny a ozimé pícniny.
Dodržíme-li pravidla správného postupu sklizně a naskladnění silážovaných plodin, následují další neméně důležité kroky pro získání ideální siláže. Jedním z těchto kroků je správné uzavření silážního prostoru. Již samotný proces uzavírání vychází z toho, v čem je siláž připravována a následně uchována.
Uzavřít silážní prostor znamená znemožnit přístup kyslíku do silážního prostoru. Plodiny po naskladnění sice ještě dýchají, ale kyslík se postupně vyčerpává, až se dýchání buněk zcela zastaví. S tímto procesem přichází destrukce rostlinných buněk a anaerobní bakterie nahrazují bakterie aerobní. V tomto okamžiku dochází k fermentaci, ke které může dojít jen v opravdu dobře uzavřeném silážním prostoru.
Pro uskladnění siláží se používají různé technologie a zemědělci si vybírají podle velikosti farmy a druhu pícniny, kterou mají možnost silážovat. Nejčastěji se siláž skladuje v silážních žlabech, vacích nebo balících.
Také vybírání siláže ze silážních prostor má svá pravidla. Kromě doporučeného denního množství odebírané siláže je důležité zachovat i kompaktnost stěny.*
Podrobně se o problematice dočtete v časopisu Krmivářství 2/2020 v článku autorů: Ing. Marie Gaislerová, Ph.D., doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D., Ing. Veronika Koukolová, Ph.D., VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves, ČZU v Praze
