Vzhledem k tomu, že již v řadě evropských zemí legislativně zakázali ustájení prasnic během laktace v klecích, je tak pravděpodobně jen otázkou času, kdy bude zákaz klecového chovu laktujících prasnic zákonně ustanoven na celoevropské úrovni. Je proto namístě hledat alternativy, které by splňovaly požadavky na zlepšení životní pohody prasnic a selat, ale přitom významně nezvyšovaly chovatelům náklady na produkci.
V chovatelské praxi nejpoužívanější porodní kotce s klecí pro prasnici, které se vyvíjely více než půl století, momentálně představují pro chovatele nejefektivnější řešení. A to jak z hlediska nároků na prostor, tak i manipulace se zvířaty, odkliz výkalů či přikrmování selat.
„Na základě dlouhodobého výzkumu je nesporné, že klecové ustájení po celou dobu laktace ovlivňuje životní pohodu prasnic a selat velmi negativně a dlouhodobé omezení pohybu působí prasnicím zdravotní problémy zejména v pohybovém aparátu. Alternativa za porodní kotce, která by byla stejně efektivní, zatím bohužel neexistuje. Vyvíjené technologické varianty zohledňující volný pohyb prasnic jsou jednak větší a dražší, jednak neřeší problém příkrmu selat, který je při zkráceném odstavu nezbytný,“ vyjádřil se k chystaným změnám technologie ustájení laktujících prasnic vedoucí oddělení chovu prasat Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslav Rozkot, CSc.
Podle nové koncepce by alternativní technologie porodního kotce mohly omezovat pohyb prasnice jen v období porodu a krátce po něm, to znamená v době, kdy chovatelé vykazují nejvyšší ztráty selat. Po zbytek laktace by prasnice měla volnost pohybu. Podle vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech na ochranu hospodářských zvířat, musí být porodní klec pro pranici nejméně 210 cm dlouhá a 70 cm široká s tím, že za zábranou musí být alespoň 30 cm volného prostoru. Celý porodní kotec tak zabere v porodně plochu asi 4,7 m2 , ale kotec PigSafe, který je na trhu jednou z nabízených alternativ, pokryje plochu 8 m2.
„Lze vymyslet cokoli, kamenem úrazu je ale tlak na cenu. Pokud bychom například v našem podniku chtěli přejít na technologii volných kotců na porodně, zabraly by nám 1,5 až 2 místa stávajících porodních kotců. Museli bychom snížit produkci selat zhruba o polovinu, což by výrazně ovlivnilo ekonomickou výkonnost farmy. Dále je třeba zvolit, zda jít cestou volných porodních kotců, kde je problém nejen s již zmiňovaným příkrmem selat, ale i s bezpečností práce při manipulaci s nimi. Nebo použít kombinované kotce s uzavíratelnými klecemi, v nichž je prasnice po nezbytnou dobu. V porovnání s využívanými porodními kotci jsou však složitější na obsluhu,“ konstatoval předseda představenstva ZOD Žichlínek MVDr. Josef Vinduška.*
