Díky struktuře placenty skotu, která brání průchodu protilátek z matky na plod, je novorozené tele velmi citlivé na patogeny přítomné v životním prostředí. Jedinou ochranou je pasivní imunita, kterou tele získá asimilací protilátek přijatých kolostrem. Pasivní imunizace absorpcí kolostrálních protilátek je důležitým a základním procesem pro blaho právě narozeného telete
Seznam běžných postupů v úspěšných systémech managementu telete zahrnuje stimulaci dýchání, osušení, přenesení telat do čistého a suchého prostředí a dezinfekci pupku např. 7% roztokem jódu. Ošetření novorozených telat je důležitá práce a díky vhodně zavedenému systému je možné připravit telata na zdravý produktivní život
Mlezivo
Zájem o složení kravského mleziva je obvykle zaměřen na obsah bílkovin; zejména na Ig a imunitní faktory, kterými telata získávají pasivní imunitu jako prevenci nemocí a úhynu. Průměrné mlezivo poskytuje vyšší koncentrace živin ve srovnání se zralým mlékem. Po otelení se postupně snižuje obsah sušiny, tuků, bílkovin a také IgG a zvyšuje hladina laktózy. Kravské kolostrum obsahuje širokou škálu proteinů, včetně vysoce hojných proteinů, jako je αs1-kasein, αs2-kasein, β-kasein, κ-kasein, β-laktoglobulin a α-laktalbumin Mezi faktory ovlivňující hladinu Ig patří počet laktací, plemeno anebo délka období stání na sucho. Protilátka IgG je nejhojnějším izotypem nalezeným v mlezivu; představuje více než 75 % celkové koncentrace Ig. První dávkou mleziva je třeba mládě napojit co nejdříve, obvykle od půl do dvou hodin po narození v dávce nejméně 1,5 l. Telata musí dostat 2–4 litry kvalitního mleziva do 6–8 hodin po narození. Hladiny Ig v kolostru po porodu rychle klesají, za 24 hodin na 30 % a třetí den na pouhé 2 %. Schopnost absorbovat Ig z mleziva klesá o ⅓ již 6 za hodin a o ⅔ po 12 hodinách a ustává 24 hodin po narození. I když existují důkazy o příznivých důsledcích kojení telat matkami, rutinní výsledky prokázaly vysoký výskyt selhání pasivního přenosu protilátek, takže není vhodné spoléhat se na přirozené sání telete od matky. Po potvrzení významu pasivního přenosu imunity, byly pro zajištění dostatku mleziva během prvních 6 hodin života telat se běžně uplatňuje tzv. řízené napájení mlezivem, a to prostřednictvím nádob s cucákem pod kontrolou ošetřovatele. Mezi způsoby hodnotící stupeň kolostrální výživy telat patří především metody přímého stanovení obsahu Ig v krevním séru telat ve stáří 2–6 dní po narození. Nedostatečné napojení kolostrem se u telat manifestuje nejčastěji hypoproteinémií, hypogamaglobulinémií a hypovitaminózou A a E. Mezi základní nepřímé metody se řadí stanovení celkové bílkoviny, která využívá vysoké korelace mezi obsahem CP a IgG v séru.
Skladování
Krátkodobě je mlezivo uchováváno před zkrmením nejčastěji při pokojové teplotě, pokud není zkrmeno do jedné až dvou hodin po odběru, mělo by být uchováváno krátkodobě v chladničce při teplotě 4 °C. Bakterie mohou při chladících teplotách stále pomalu růst, proto je doporučováno zkrmovat zchlazené nativní mlezivo nejlépe do 24 hodin. Nejčastějším doporučovaným způsobem skladování kolostra je jeho zmražení. Pro delší skladování zamrazením by se mělo používat mlezivo z prvního nádoje od krav ze stejného prostředí a pouze vynikající kvality. Z imunologického pohledu nedochází v důsledku samotného zmrazení ke snížení obsahu Ig, a to ani po jednom roce skladování, ale jsou narušovány buněčné součásti mleziva. Rozmrazování mleziva musí probíhat pomalu, bez použití vyšších teplot, aby nedocházelo k denaturaci bílkovin. Další alternativou je podání krátkodobě konzervovaného okyseleného kolostra kyselinou mravenčí.
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie , Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2021.
