Dobrý zdravotní stav dojnic po porodu a odpovídající péče je základem pro dobře fungující ekonomiku mléčné farmy. Omezení výskytu poporodních metabolických onemocnění, jakými jsou nejčastěji paréza nebo ketóza s následnými dopady na zhoršenou celkovou imunitu a reprodukci, vede k výraznému zlepšení finanční výkonnosti a efektivity chovu. Někteří autoři uvádějí, že jeden případ subklinické ketózy stojí chovatele v průměru 1500 Kč (ztráta mléka, podávání nálevů, bolusů, případně infuzí) s dalšími dopady do reprodukce, zvýšeného rizika vzniku metritid a mastitid, vlivem snížené imunity.
Nejlevnějším a zároveň nejúčinnějším postupem pro odstranění těchto problémů je prevence. Ta spočívá v maximální péči o krávy na porodně a ve fázi rané laktace. Tato období jsou jedněmi z nejkritičtějších v laktačním cyklu dojnic, proto je zde nutné beze zbytku dodržovat optimální podmínky chovu – welfare, management a kvalitu krmení. Dalším kritickým bodem pro potlačení vlivu negativní energetické bilance v poporodním období je udržení odpovídajícího BCS v průběhu celého laktačního cyklu dojnic. Z výživářských opatření je rozhodující udržet vysokou žravost zvířat s co nejmenším poklesem bezprostředně kolem porodu. Během stání na sucho a před porodem se nejvíce osvědčily vysoce vláknité diety s omezenou koncentrací energie a dostatečnou úrovní metabolizovatelného proteinu. V některých chovech nejsme schopni zajistit požadované welfare z důvodu nevyhovujících staveb a často malé kapacity ustájení pro krávy před porodem. Přes odpovídající výživu se v těchto podmínkách opakují poporodní problémy dojnic zpravidla v obdobích zvýšeného telení.
V našem sledování přídavek expelerů ostropestřce mariánského v pokusné skupině zvířat snižoval plazmatické koncentrace BHB. Průměrná hodnota BHB v krvi u kontrolní skupiny činila 0,841 mmol/l, zatímco u skupiny pokusné byla hodnota BHB 0,492 mmol/l. Vliv zkrmování ostropestřce mariánského na pokles koncentrace BHB v krvi je statisticky průkazný. Vyšší průměrná užitkovost u pokusné skupiny v období do 40 dnů po porodu o 1,13 l mléka nevyšla statisticky průkazná, zároveň nebyl prokázán žádný vliv na obsah složek v mléce. Možným důvodem, proč se neprokázala výhoda lepšího zdravotního stavu po porodu na mléčnou produkci je, že ani v kontrolní skupině nebyl zjištěn vyšší výskyt ketóz.*
Bc. Kateřina Nováková
Jihočeská univerzita,
České Budějovice
Více najdete v Našem chovu 5/2020.
